Sucho se stalo v poslední době velkým tématem. Oprávněně. Letošní léto jsme byli svědky toho, jak v Evropě i v České republice padaly den po dni dosavadní teplotní rekordy, doprovázené naprostým nedostatkem dešťových srážek. Přestože nám voda z kohoutku stále teče a udržuje nás v přesvědčení, že žijeme ve vodním blahobytu, řada obyvatel již citelně pocítila negativní následky sucha a vše nasvědčuje tomu, že se situace bude opakovat.

Budějovická rodačka Simona Berková Tancerová je známou televizní tváří. Před sedmi lety se stala původkyní velmi úspěšného pořadu Kouzelné bylinky, aktuálně ji můžeme vidět i televizním magazínu Co naše babičky uměly a na co my jsme zapomněli. Návrat ke kořenům, k přírodě i k léty prověřeným zkušenostem je totiž Simoně Tancerové zcela blízký.

Proč je na jihu Čech tak nízká nezaměstnanost? I za to může Evropská unie. Stejně jako za to, že se děti a jejich rodiče v českobudějovické nemocnici dočkali většího pohodlí – modernizace dětského oddělení byla jednou z největších investic v Jihočeském kraji.

Padesát let. Je to přesně půl století od chvíle, kdy občané Československa zažili obsazení své země vojsky Varšavské smlouvy. Historická fakta této události byla již dávno shromážděna a podrobně popsána odborníky. Tanky ale náhle a velmi intenzivně zasáhly do běžných životů lidí, zastavily nebo pozměnily chod všedních dnů. Tihle lidé ze srpna 1968 oživili své vzpomínky, poslouchala je a sepsala redaktorka časopisu Barbar Petra Vicková.

Je to závislost, zcela mimo pozornost psychiatrů. Shodou náhod přímo nad Červeným Dvorem, kde se lidé učí žít bez alkoholu, drog a hracích automatů, vzniká zcela nový, v lékařské literatuře nepopsaný druh závislosti.

Spolek Hrady na Malši, to je celkem pět zřícenin hradů, které stojí za návštěvu. Pořešín, Tichá, Velešín, Sokolčí a Louzek připomínají pozoruhodnou historii středověkých Čech. Předseda spolku Pavel Svoboda je velkým nadšencem a o hrady se stará s láskou a zápalem.

Básník a pozorovatel počasí, který přespává v lese a poslouchá vítr. Vysokoškolačka žijící osaměle na podhorské louce a s láskou pečující o svá zvířata. Dva bratři dvojčata ve staré šumavské chalupě, čtenář v maringotce plné knih, vegan ve vlastnoručně vyrobeném srubu. Publicista a spisovatel Aleš Palán vede ve své knize Raději zešílet v divočině osm dialogů s lidmi, kteří se rozhodli žít po svém – o samotě, mimo civilizaci, nebo dokonce úplně mimo systém.

Společnost se jich straní, těžko hledají práci i přátele. Slyší hlasy, vídají duchy nebo mrtvé kamarády. V Česku jich jsou desítky tisíc. Jak se žije se schizofrenií, zjišťoval časopis Barbar – tady jsou příběhy tří Jihočechů, kteří se úspěšně perou se svou nemocí.

Před sto lety zemřel v pouhých dvaceti osmi letech světově proslulý malíř Egon Schiele. Byl jednou z mnoha obětí epidemie španělské chřipky, která ke konci první světové války zachvátila Evropu. A také jednou z nejvýznamnějších osob v dějinách Krumlova. Spisovatel David Jan Žák poskládal střípky z jeho jihočeského života – a získal také unikátní fotografie z doby, kdy v Krumlově žil Egon Schiele. Možná na těch fotografiích někde je…