Je výrazná. Strhává na sebe pohledy. Sedíme v kavárně, kolem procházejí muži, a přestože si jich nevšímá, otočí se po ní téměř každý. Zářící úsměv, půvabný obličej, štíhlá vysoká postava a záplava kaštanových vlasů. Vítězkou letošní soutěže krásy MISS CZECH REPUBLIC se stala Budějčanda Denisa Spergerová.

Známý plzeňský herec Pavel Kikinčuk je s jižními a západními Čechami spjatý jako málokterý muž z jeho oboru. Režisér Zdeněk Troška si ho vybral pro roli Šimona Pláničky do prvního dílu hoštické trilogie Slunce, seno, která mu získala celoživotní popularitu. Šimon, tedy vlastně Pavel, je oporou své manželce Jindřišce, která je již dvacet let principálkou stále oblíbenějšího plzeňského Divadla PLUTO. Zároveň je jednou z hvězd nováckého seriálu Kameňák a měl by pro Českou televizi začít točit seriál Tři poldové a nemluvně.

Když se Paolo Lardizzone rozpovídá o svých pěveckých začátcích, zní to trochu jako pohádka. Za vším ale hledejme pořádnou dávku odvahy – a také ženu! S italským tenoristou jsme si v Plzni povídali nejen o jeho první roli, na kterou dnes vzpomíná jako na šílenství.

Těžko říct, co je víc... Jiří Kůs je zároveň psychologem, podnikatelem a také propagátorem nanotechnologií. Ta kombinace mu dává neobyčejný rozhled. Tvrdí o sobě, že je intuitivní člověk, který zachytává nejrůznější informace a vize, s těmi poté pracuje. Umí si vsadit na budoucnost. Momentálně rozšířil své angažmá i v písecké psychiatrické nemocnici.

Pod občanským jménem Míra Císler ho znají kamarádi. Hudební fanoušci ale vědí, že jde o Prasopsa. Zvláštní přezdívka plzeňského zpěváka kapel, jako byl Požár mlýna či Tleskač. Dnes Prasopes dobývá pódia se skupinou Trautenberk, která se nechala inspirovat Krkonošskými pohádkami a hraje zvláštní hudební styl nazvaný tanzmetal.

Známe se dlouho, ta léta raději nebudu počítat. Oba jsme se v mládí pohybovali na českobudějovické hudební scéně. Tehdy se po jistou dobu stalo rituálem, že jsem na něj čekala na zastávce U Zelené ratolesti. Bylo to tak pět let před revoluci, jezdil z práce ze zemědělského družstva v Němčicích, kde pracoval jako technik pro živočišnou výrobu. Já mu pomáhala připravit se na profesionální hudební zkoušky. Už jsem je měla za sebou a on je pak zdárně složil. Teď můžete jeho jméno zahlédnout v titulcích filmů. Karel Zámečník už šestnáct let pracuje na Barrandově jako zvukový mistr.

Herečce a šansoniérce Haně Seidlové jako Edit Piaf tleskají už přes dvacet let. Do povědomí diváků výrazně vstoupila jako učitelka v Hřebejkově komedii Pupendo. Na chvíli se tak naplnilo přání její maminky: Hanko, staň se učitelkou. Protože šla vlastní cestou, stává se s každou novou divadelní hrou nebo každým dalším televizním seriálem někým jiným. Nejradši se ale proměňuje v alkoholičky, životem smýkané ženy. „Nejsou charakterově jednostranné,“ říká.

Zatím posledním natočeným dokumentem režiséra Zdeňka Gawlika je Žalman aneb Naslouchám tichu Země. Lidské příběhy objevuje také jako režisér Třinácté komnaty. O svém vlastním osudu tvrdí, že by lidi možná nezajímal – a přitom je to příběh kluka, který něco chtěl, vytrval, přesvědčil a vítězí. Fotbalisty, který čte poezii. Jihočecha Zdeňka Gawlika.

Dvanáct let, čtyřiadvacet hodin denně byl v úzkém kontaktu s Freddiem Mercurym. Jeho tajemník Peter Freestone. Angličan, kterému učarovala Praha a Čechy, zakotvil v Plzeňském kraji. Na Freddieho myslí denně. „Vzpomínka je jako videopáska, nemizí. Vzpomínky a myšlenky se dají neustále předávat,“ říká v rozhovoru pro časopis Barbar.