Běh za štěstím
Je to bojovník. Martin Schubert, spoluautor speciálního webu „Nevidíš, uslyšíš“, praktického portálu pro lidi s podobným zdravotním omezením, intenzivně sportuje: běhá. Běh často spojuje s akcemi s benefičním přesahem pro pomáhající organizace. Nyní se rozhodl, že oběhne celou Českou republiku v rámci benefice Běh za štěstím, jejíž výtěžek chce věnovat domácímu hospici Athelas v Písku. Jihočeský Forrest Gump má v plánu vydat se na tuto misi v květnu 2025. V tomto smělém počinu ho podporuje a celý projekt koordinuje Milan Bubeníček. Více o celé této smělé misi prozrazují oba aktéři.
Martine, vím, že jste s kamarádem Danielem Lachmanem vytvořili web „Nevidíš, uslyšíš“, který je určený lidem se zrakovými vadami. Najdou tam pestrou škálu služeb, pomůcek, odkazů na organizace. Můžeme se u vašeho webu na chvíli zastavit?
Martin: Mně se často stávalo, že se mě lidé ptali: „Ty máš vadu zraku? A jak píšeš nebo čteš třeba esemesky?“ Říkám jim, že v telefonu je funkce, která tu esemesku přečte. Byli z toho udivení. Obecně se o těchto funkcích málo ví, a proto vznikla myšlenka vedoucí k vytvoření webu. Je určený i pro příbuzné lidí se zrakovými vadami, kteří mohou svému blízkému nastavit toto prostředí v telefonu, aby ho mohl aktivně využívat. S příchodem epidemie covidu mi řada přátel říkala: „To je úžasný. I když máš hendikep, dokážeš docela dobře fungovat. Napiš o tom na web, třeba to někomu pomůže.“ To víte, já jsem rád, když sám napíšu e-mail, natož abych vytvořil webovou stránku. Během covidu jsem ale měl spoustu času, tak jsem se rozhodl na tom začít pracovat. Moje manželka mi pomohla vymyslet název webu „Nevidíš, uslyšíš“. Řekla: „Jak vnímá svět nevidící člověk – slyší!“ Tak proto ,Nevidíš, uslyšíšʻ. Je to zapamatovatelné, dává to smysl. Postupně se k nám začali přidávat další lidé. Seznámili jsme se s výrobci her pro nevidomé a začali spolupracovat s očním genetickým centrem a docentkou Petrou Liškovou. Byla z připravovaného webu nadšená a doporučila nám, abychom přidali potřebné informace, o nichž věděla, že budou pro pacienty užitečné.
Jste v kontaktu i s dalšími očními lékaři, kteří by web mohli doporučovat svým pacientům, nebo je paní docentka Lišková jediná?
Martin: Paní docentka je zatím jediná, protože právě ona mi dokázala diagnostikovat tuto vadu. Předtím jsem byl na vyšetřeních v Mostě, v Lounech, ve Vojenské nemocnici v Praze, a bohužel si s tím nikdo nevěděl rady. A byla to ona, kdo mi poskytl kontakty na další pacienty trpící podobnými očními vadami, kteří se zapojují do pomoci, osvěty, založili spolky nebo začali sportovat. Na základě toho jsem zkontaktoval maminku ze Slovenska, jež má dva syny, kterým byla diagnostikována stejná oční vada. V té době jim bylo třináct a čtrnáct let. A právě tito kluci ze Slovenska mě motivovali k běhání. V životě jsem předtím nesportoval. Ale poté, co jsme napsali jejich příběh na web, jsem se rozhodl, že pokud oni nevidí a jeden z nich lyžuje a druhý hraje na piano a střílí z pušky, mohl bych i já začít se sebou něco dělat.
Tyto stránky jsou dost odlišné od běžných webů, aby byly čitelné právě pro lidi se zrakovými problémy. Z čeho jste vycházeli?
Martin: S Danielem Lachmanem jsme chtěli web navrhnout tak, aby dokázal dotyčného provést celým procesem od chvíle, kdy je zdravý, přes fázi postupného ztrácení zraku, až tedy do okamžiku, kdy o něj přijde úplně. Pokud je člověk někde mezi těmito dvěma póly, potřebuje mít větší a kontrastní písmo. Dokonce jsme tam nainstalovali i pluginy, které jim práci usnadní; mohou si změnit velikost i barvu písma, případně pozadí. Je tam i hlasová asistence. Každý si najde to, co mu nejvíc vyhovuje. Když jsem si sám vyhledával něco na stránkách, které by měly pomáhat nevidomým lidem, neviděl jsem na to, natož abych si něco přečetl. Pokud jsem si chtěl něco zvětšit, písma byla často přes sebe, navzájem se to rušilo. Proto jsme chtěli navrhnout něco, co bude kompatibilní a bude to uživatelsky přívětivé pro všechny.
Martine, jsi velmi aktivní v různých formách pomoci zrakově hendikepovaným lidem. Které další aktivity rozvíjíš v této oblasti?
Martin: Hlavně se snažím motivovat lidi ke sportovním aktivitám a primárně je pro mě důležitá praktická pomoc lidem. Je to jedna z věcí, která mě baví a naplňuje. S kamarádem Milanem Kotalíkem jsme se bavili o novém projektu, benefičním běhu kolem celé České republiky, který připravujeme s Milanem Bubeníčkem, a já mu tehdy říkal: „Vím, že nedokážu změnit svět, ale určitě se nesmířím s myšlenkou, že pro to neudělám nic.“ A tím se snažím řídit. Vidím-li, že někdo potřebuje pomoc, rád mu ji nabídnu. Běhám různé závody pro nadace a organizace. Mým prvním projektem byl před pár lety běh pro projekt Dejme dětem šanci, pro dětské domovy. (...)
... CELÝ ČLÁNEK NAJDETE V PODZIMNÍM VYDÁNÍ ČASOPISU BARBAR
Předplatné můžete zakoupit na send.cz
ELEKTRONICKÁ VERZE: V prodeji na digiport.cz za 59 Kč!