Rodokmeny od mojedejiny.cz

Thumbnail

Vyřídíme si to doma

Netuším, jakou dneska bude mít náladu. Stejně mě bude kritizovat. Možná že má pravdu, fakt jsem k ničemu, ostatní ženský toho zvládají mnohem víc a jejich chlapi jsou spokojeni… Ještěže si mě manžel vzal, nikdo jiný by o mě ani nezavadil. Začínám se bát. Jak jednou Roman začne, jede jako divoká řeka, zase se před ním budeme s dětmi schovávat. Také znáte podobný příběh? Jen na jihu a západě Čech jich jsou tisíce.
Petra Vicková
09. Květen 2019 - 09:24

Násilí. Pychické, fyzické, sexuální. A to všechno v místech, kam se obyčejně uchylujeme do bezpečí: doma. Ve společnosti je přítomné odnepaměti, a dokonce prostoupilo do anekdot. Jaké je to mít opravdu fajn den? Popít s kamarády a pak doma zmlátit ženu? Nebo jí povolit řetěz, aby mohla vyndat ruce z dřezu, když přivezli uhlí? Ty vtipy byly trapné vždycky. Vždycky totiž existovala celá řada žen, ale i mužů, kteří se nemohli bavit, protože něco podobného doma právě prožívali.

„Domácí násilí začíná postupně a v průběhu času nabývá na síle, to je jeden z jeho hlavních znaků. Na začátku je většinou všechno v pořádku, možná se někdy ukážou náznaky prudší povahy nebo manipulace, ale jde to pomalu. Je jasné, že když půjdete s někým na první rande a on se zachová nevhodně, na druhou schůzku už nepřijdete a budete se chtít toho člověka nadobro zbavit,“ říká odborná sociální poradkyně Jitka Mertlíková z nestátní neziskové organizace – krizového centra THEIA, o.p.s. Ta působí v jihočeských městech – kromě metropole i v Jindřichově Hradci, Českém Krumlově a Písku. Pomáhají lidem v krizových situacích, které už nedokážou nebo nemohou vyřešit vlastními silami.

„Máme v hlavě zafixovaný ten nejčastější model – manželé, kde muž je agresorem a žena obětí. Ano, to platí, jenže forem, jak soustavně psychicky nebo fyzicky ubližovat blízkému, je daleko víc. Vzniká ve všech typech rodinných a obdobných vztahů. Jde průřezem přes celou společnost, a pachatelem či obětí se může stát kdokoliv nezávisle na vzdělání, sociálním postavení, životním stylu, náboženství nebo věku. Partneři, rodiče a děti, vnuci a prarodiče – ti všichni mohou v domácnosti mimo kontrolu veřejnosti naprosto terorizovat své okolí,“ doplňuje Mertlíková.

Začíná to nevinně, ale problém eskaluje. Stupňování útoků od psychického ubližování, kritizování nebo výsměchu postupuje k fyzickému napadání, někdy až k závažným trestným činům, ohrožujícím zdraví a život. Celé to může trvat i několik let, radikální změna je složitá. (...)

 

... CELÝ ČLÁNEK ČTĚTE V KVĚTNOVÉM ČÍSLE ČASOPISU BARBAR!

Na stáncích v prodeji za 49 Kč!

Elektronická verze ke stažení za 35 Kč na Alza.cz!

Předplatné je možné pořídit ZDE - 10 čísel (včetně letního a zimního speciálu) za 390 Kč!