Vyhráváte cenu: První dítě v roce

Že to musí být 1. ledna, pár minut po půlnoci? Jak kdy a jak kde. Táborská porodnice čekala na první dítě roku 2016 celé dva dny. Ačkoliv maminka dorazila do porodnice už chvilku po silvestrovské půlnoci, na příchod svého prvního syna si musela počkat až do času 1.36, a to 2. ledna. Tehdy přišel na svět Damián Žilinčák. Vážil 3,26 kilo a měřil 47 centimetrů.

Dnes již dvouletý Damián dělá svým rodičům samou radost. Maminka Ivana Radostová o něm říká, že z něj po tátovi rozhodně bude hokejista. Jedno z jeho prvních slovíček totiž bylo slovo „gól” a vždycky, když s tátou koukají na hokej, je Damián zdatným fanouškem. Dobře mu to jde ale i s hokejkou a míčem.

BUDE DALŠÍ? NECHME TO NÁHODĚ

Maminka Iveta do zaměstnání zatím nechvátá. Pracovala v automobilovém průmyslu, ale na stejné místo se jí vracet nechce. Ještě má rok na rozhodnutí, než jí skončí mateřská. „Rádi bychom Damiánovi pořídili sourozence. Kluka jsme si přáli, toho už máme, tak je úplně jedno, co bude náš druhý potomek. Další těhotenství necháváme náhodě,“ říká a netají se tím, že jí vyhovuje být doma a starat se o rodinu. Trochu ji mrzí, že s nimi tatínek malého Damiána nemůže být víc, protože musí chodit do práce, ale i tak se snaží využít každou volnou chvilku, aby byli spolu.

Damián má tříletého bratrance a desetiměsíční sestřenici, s bratrancem našli společnou zálibu v autíčkách. Jak dítě roste, stává se pro rodiče parťákem a to zase oceňuje hlavně maminka – může si s ním popovídat. „Je super, že už se s ním dá na všem domluvit. Chodí už od deseti měsíců, tak se za ním hodně naběhám. Ale má i horší stránky, umí se pořádně vztekat.“

Rodina žije aktivně, chodí fandit tatínkovi na hokej a Iveta s Damiánem vyráží na cvičení pro rodiče s dětmi. Maminka si najde čas i na sebe, má kolem sebe hodně lidí, kteří jí syna pohlídají, a tak si může zajít na kávu s kamarádkou nebo ke kadeřnici. Ani se spinkáním nemají problém. Malý vždy dostane svoji kaši, pak se zachumlá do plyšáků a v klidu usne.

Maminka Iveta zatím neřeší, co bude do budoucna. Dokonce ani školku ještě nemají vyhlédnutou. Užívá si čas se svým mrňouskem, který ji její starostlivost a lásku vrací tím nejkrásnějším: úsměvem.

PRVNÍ V KRAJI

O rok mladší je Vojtíšek Liška. Narodil se 1 ledna 2017 v českobudějovické nemocnici. Na svět přišel necelé tři hodiny po silvestrovské půlnoci a vážil 3320 gramů. Stal se prvním dítětem v celém Jihočeském kraji.

Když si novopečení rodiče přivezli potomka domů, tatínek s nimi zůstal dlouho doma, aby se vším pomáhal. Maminka Lenka přiznává, že to od něho byla velká pomoc. Tatínek se brzy naučil přebalovat a koupat. To mu zůstalo i dodneška, večerní koupání je téměř vždycky na něm. A stejně tak je to i on, kdo téměř pokaždé stříhá Vojtíškovi nehty. „Já mám problém si ostříhat i svoje,“ dodává s úsměvem maminka Lenka.

Od šesti měsíců sice spí Vojta hůř, ale doma už si na to zvykli. Hodně se jim osvědčilo nošení v šátku a nosítku. Díky tomu může maminka vzít Vojtu na sebe a při tom se věnovat domácím pracím. Vojta má šátek rád od začátku. Rodiče ho poprvé zkusili dát do šátku, když mu byl měsíc, a mamince hodně pomohl sraz nosiček v Českých Budějovicích, kde jí ostatní maminky poradily a pomohly s triky, jak šátek uvázat.

MEZI LIDMI

Lenka má štěstí, protože Vojta je usměvavé miminko a má rád společnost. Všichni z širší rodiny, a že je poměrně velká, se na příchod nového přírůstku těšili. Pro obě strany je Vojta prvním vnoučkem a pro Lenčiny prarodiče dokonce i první pravnouček. Navíc se všichni často navštěvují a každý si chtěl Vojtu od začátku chovat, takže byl málokdy sám. Cizí náruč zvládá úplně v pohodě. Pokud rodiče potřebují Vojtu utěšit, vždycky pomůže šátek, ve kterém v klidu usne.

Rád se učí všemu novému, nejrychleji si ale osvojuje lumpárny. „Pohybově je dost napřed, v šesti měsících začal sám lézt, a dokonce se začal i stavět u nábytku. Do prostoru se rozchodil ale až v roce. Teď už lítá jako blázen,“ vypráví Lenka.

Rodině se rozhodně nedá upřít, že by nežila aktivně a že by neměla plány. Maminka od září začala studovat vysokou školu. Lenka s Petrem vždycky žili velmi aktivním životem, i před narozením Vojty hodně jezdili na výlety a to se rozhodli zachovat i s příchodem potomka. Tříměsíčního Vojtu vzali na Moravu do sklípku a další měsíc se účastnili vodáckých srandazávodů ve Strakonicích, kde spali v chatce. V létě opět jeli na vodu, kousek svezli i Vojtu. Babička s dědečkem vlastní půjčovnu lodí, což by mohlo předznamenat i Vojtovu budoucnost.

VEZMEŠ SI MĚ?

„V září jsme Vojtu vzali na týden do Chorvatska. Už nebylo takové horko, tak jsme si s malým mohli hrát celý den na pláži. No a na konci dovolené mě Péťa požádal o ruku,” vzpomíná Lenka zasněně.

Lenka chodí s Vojtou na tancování v šátku. Jak popisuje, je tam hodně dětí, které už chodí. Ty si spolu hrají, zatímco maminky tancují. „Na tancování máme skvělou partu a podnikáme různé aktivity i mimo. Například jsme byly na kolečkových bruslích, opékaly jsme buřty udělaly jsme si piknik, šly na procházku nebo navštívily dětskou herničku,“ nadšeně vypráví Lenka.

A další plány? Rodiče si chtějí všeho užít co nejvíc, protože si uvědomují, že čas utíká a už ho nejde vrátit. Nejbližším velkým plánem je svatba, užijí si ji v září. A také přemýšlejí o novém bydlení. Přece jen nevědí, kdy může přijít další potomek. Třeba se jim narodí jako první dítě v celé republice.

...CELÝ ČLÁNEK ČTĚTE V DUBNOVÉM ČÍSLE ČASOPISU BARBAR!

Na stáncích v prodeji za 49 Kč!

Elektronická verze ke stažení za 35 Kč na Alza.cz!

Roční předplatné je možné pořídit ZDE - 10 čísel (včetně letního a zimního speciálu) za 390 Kč!