Větrní obři v krajině Novohradských hor

Příroda a krajina nezná hranic – a tak jeden rakouský projekt může výrazně změnit i české panorama Novohradských hor. Poblíž Pohoří na Šumavě se právě teď rýsuje projekt nazvaný Větrný park Sandl. Změní život na pomezí Čech a Rakouska, v těch místech, která člověk po druhé světové válce odevzdal přírodě. Stožáry přesáhnou výšku čtvrt kilometru – pro srovnání, Černá věž v Českých Budějovicích propichuje nebe ve výšce 72 metrů. 216 metrů má žižkovský vysílač, jedna z dominant Prahy. Eiffelovka? Z nejvyššího patra se tu turisté rozhlížejí z výšky téměř 280 metrů – jako by stáli na vrcholu větrníků u Pohoří na Šumavě. A takových Eiffelovek tu vedle sebe může stát devatenáct. To je projekt, jaký nemá v českém pohraničí obdoby.

„Příhraniční oblast Novohradských hor představuje jednu z nejzachovalejších a přírodně nejcennějších oblastí České republiky, což dokládá skutečnost, že převážná část území je zahrnuta v různých stupních územní ochrany podle české i evropské legislativy. Území se vyznačuje rozsáhlými lesními komplexy a zachovalými přírodními i vodními ekosystémy s výskytem řady zvláště chráněných druhů a zároveň je územím se zvýšenou ochranou krajinného rázu. Celé pohoří tvoří významný krajinný pohledový horizont regionálního významu,“ nastiňuje Hana Bernardová, předsedkyně spolku Krajina Novohradska, podle nějž sem projekt takového rozsahu nepatří.

Odvolává se na řadu odborníků. Ornitologové akcentují, že místem vedou přirozené trasy ptáků a také netopýrů, kteří se dostanou do střetu s lopatami elektráren. Území je součástí významného dálkového migračního koridoru zvláště chráněných druhů velkých savců, konkrétně rysa ostrovida, vlka obecného a losa evropského. Jejich dlouhodobá existence je závislá nejen na nerušeném pohybu krajinou, ale také na kompaktní přírodě: devatenáct věží zabere ohromné území u státní hranice, přičemž každý z větrníků bude znamenat úpravu terénu pro budoucí mohutnou základovou desku. To může mít negativní vliv také na vodní režim krajiny.

VYŠŠÍ NEŽ TEMELÍN

Vodárenská věž v Českých Budějovicích? 44 metrů. Nejvyšší stavbou krajského města je komín výtopny ve Vrátě, ten měří 160 metrů. O třináct metrů vyšší je v celém Jihočeském kraji už jen ocelová konstrukce vysílače na Kleti. Chladicí věže jaderné elektrárny Temelín dosahují výšky 155 metrů; současně tvoří pohledovou dominantu velké části jižních Čech. Větrný park Sandl je všechny výrazně převýší. Podle dostupných informací má jít o nejvyšší větrné turbíny v celém Rakousku. Větrníky budou vidět z každého vyššího kopce – doslova z každé rozhledny. Nejvíce přitom téma rezonuje přímo v místě, v Pohoří na Šumavě, které pod obec Pohorskou Ves. (...)

... CELÝ ČLÁNEK NAJDETE V JARNÍM VYDÁNÍ ČASOPISU BARBAR

Časopis v elektronické verzi můžete zakoupit na Digiport

Předplatné můžete zakoupit na send.cz