Tah štětcem trvá 120 let

Ten neobyčejný příběh začal psát koncem 19. století Ferdinand Hoch. Pocházel ze starého jihočeského rodu, ale narodil se roku 1875 ve Vídni, kam tehdy řada Čechů odcházela za prací. Jméno dostal snad po českém králi Ferdinandu V., přezdívaném Ferdinand Dobrotivý nebo lidově Ferdáček, který zemřel jen tři týdny před Hochovým narozením. Od té doby je tohle jméno střeženým dědictvím, v rodině se udržuje dodnes.

Ferdinand už ve škole vynikal v kreslení a krasopisu. Učil se lakýrníkem a natěračem a ve čtyřiadvaceti letech se rozhodl založit vlastní firmu. Tehdy, roku 1899, začíná tradice, kterou nepřetrhla ani desetiletí diktatur. V devětadvaceti se oženil s Boženou Kočvarovou, krátce nato se narodil první syn Antonín. Pak přišly další děti. Většinu života společně prožili na Pražském předměstí, v domě na rohu ulic Pražská a Skuherského.

„Právě tady přišel na svět 30. července 1914 dědic jména Ferdinand, a zase to bylo v osudový okamžik – měsíc poté, co výstřely v Sarajevu zkrátily život arcivévody Františka Ferdinanda, a dva dny po vypuknutí první světové války,“ popisuje archivář Daniel Kovář, který ve spolupráci s Milanem Binderem připravuje publikaci, mapující historii Hochových. Dětí bylo celkem šest: vedle Antonína a Ferdinanda přišli na svět ještě Marie, Adolf, Božena a Milada. 

KDYŽ DŮM VONÍ TERPENTÝNEM

Hochovic dům voněl terpentýnem a fermeží, trochu tam čpěl klíh, ale Hochům ten prostor voněl domovem. Podnik fungoval vždy jako rodinný. „Stárnoucí zakladatel Ferdinand si vychoval schopné nástupce ve svých synech Antonínovi a Ferdinandovi, na které během dvacátých a třicátých let přenášel stále více práce a starostí. Ve čtyřicátých letech už se představitelé druhé generace stali společníky firmy, která změnila svůj oficiální název na Ferdinand Hoch a synové. Počet zaměstnanců za dobu více než půl století existence podniku kolísal, podle toho, jak se podnikání dařilo – někdy ve firmě pracovalo 10 lidí, v určité době 20 a někdy v letní sezoně údajně i více,“ popisuje Kovář.

Dědicem rodinné firmy byl předurčený prvorozený Antonín. Písmo a grafické návrhy se staly jeho koníčkem, byl nadaný, výtvarné věci mu šly samy od sebe. Bratr Ferdinand byl trochu z jiného těsta, ten zase lépe rozuměl počtům. Obstarával účetnictví, zásobování a administrativu. Výborně se doplňovali.

V prvních desetiletích svém činnosti se Ferdinand Hoch orientoval převážně na „hřbitovní galanterii“ – v dílně měl sklad litinových křížů a nabízel zákazníkům jejich pozlacování a malování nápisů na tabulky. „Pokud v budějovických novinách z doby do první světové války najdeme inzerát firmy Hoch, týká se většinou právě náhrobních křížů,“ upozorňuje v připravované knize Kovář. Jinou oblastí, na kterou se Ferdinand Hoch specializoval, byly opravy a restaurování uměleckých děl – prováděl pozlacování, fládrování a nátěry pro kostely a kaple jižních Čech. Vesnice okolo Budějovic, ale také kostely a kaple v jihočeské metropoli, památek na jeho práci je tu dodnes nespočet.

Základním druhem činnosti firmy se zejména od dvacátých do čtyřicátých let staly „návrhy a realizace reklam všeho druhu, zvláště zhotovování reklamních nápisů, velkoplošných reklam, informačních a orientačních tabulí, dále provádění kreseb a nápisů na fasády domů, na automobily, autobusy, lodě a na letadla, taktéž výroba prosvětlovaných reklam, firemních štítů a reklamních poutačů... Reklamní výrobky z papíru a z lepenky. Tisk reklamních a propagačních letáků, plakátů, neperiodických tiskovin a tiskopisů“. Podle historiků byly Hochovy reklamy pokud možno do očí bijící, ale zároveň slušné a vkusné. Kromě toho se většinou dají na první pohled rozpoznat tradiční, konzervativní výtvory Ferdinanda Hocha od modernější reklamní tvorby jeho syna Antonína.

PRO BUDVAR I BROUKA S BABKOU

Hochovi získávali přední zákazníky, ať už to byl pivovar Budvar, schwarzenberský velkostatek nebo obchodní dům Brouk a Babka. Zakázek přibývalo, mezi válkami vzrostla obliba velkoplošných reklam na fasádách, které často pokrývaly celé boční průčelí domu. Malovalo se z úzkých zavěšených lávek, v mnohametrové výšce nad zemí. Některé práce dokumentují staré fotografie, známe například obří reklamu na mýdlo s jelenem, které pokrývalo bok hostince na rohu Žižkovy ulice a Senovážného náměstí.

Hochovi byli mistři barvy a štětce, v zadní části svého domu ve Skuherského ulici měli také autolakovnu. Už ve 30. letech prováděli pro zákazníky barevné nástřiky automobilů nebo malování reklam přímo na vozidla. Vlastnili první kompresor ve městě. To, co dnes zajišťují foliové polepy, vytvářeli pomocí zručných tahů, vlastní rukou, pečlivě – a podle zákazníků bezchybně.

Éra soukromé firmy trvala něco přes půl století. Trvala by déle, kdyby zemi neovládli komunisté. Koncem roku 1952 stát pozastavil živnostenské oprávnění, firma oficiálně zanikla v červenci 1953. Zavedenou Hochovu provozovnu převzal do správy národní podnik Jihočeské mlýny a pekárny. V dílně i nadále vznikala reklama a grafika, výhradně však pro pekárny. Rodily se tady návrhy na obaly zboží, návrhy plakátů nebo třeba nástřik pekárenských vozidel. Antonín Hoch zůstal jako vedoucí propagační dílny, mohl tak i nadále pokračovat v rodinné tradici. Jeho bratr Ferdinand našel práci v administrativě pekáren.

Komunistická loupež ale neskončila: po zabrání firmy přišli roku 1963 ještě o dům. Tak se Hochovi stali nájemci u sebe doma. Toho roku zemřel zakladatel firmy Ferdinand Hoch, na smuteční oznámení mu pozůstalí nechali vytisknout: Malíř písma na odpočinku. Okolí domu se rychle měnilo, naproti přes Pražskou vyrostl Koldům jako předzvěst velkých stavebních změn. Dům Hochových čekala demolice. V letech 1971–1972 ustoupil celý blok hotelu Gomel.

Opustili dům, ale nikdy své přesvědčení ani profesi. Antonín byl zaměstnaný jako dekoratér v Besedě, a pak až do osmasedmdesáti let tvořil a navrhoval dekorace pro Dům kultury ROH. Maloval tak dál i příběh vlastní rodiny.

ZAČÁTEK V GARÁŽI

Bylo na co navazovat. Bylo v čem pokračovat. Bylo tu něco, co přežilo i čtyřicet rudých let: a byly to šikovné ruce. „Myslím, že jsme zdědili obchodního ducha, tah na branku, ale také vztah k výtvarnu a aranžérství,“ zmiňuje Vlastimil Hoch, syn Ferdinanda a vnuk Ferdinanda – zakladatele. Roky pracoval na propagačních odděleních Motoru, Sběrných surovin nebo temelínské elektrárny, využíval tam znalostí, které mu předávali předci, a dokázal jich pak zúročit i po roce 1989.

Neměl to jednoduché, ale vedlo ho odhodlání. Zkušenosti sbíral také v Rakousku, aby pak rozjel něco svého, aby tu rodinnou káru zase o něco posunul. Začínal v garáži, brzy nato si pronajímal prostory ve Čtyřech Dvorech, pak blízko nemocnice, až nakonec stál v zácpě u Dlouhého mostu a všiml si, že je na prodej statek, bývalé sklady Techmatu. Prostorný areál u řeky Vltavy. V centru, ale přesto trochu stranou. To bylo v roce 1999, kdy se rozhodl, že tohle je skvělé místo pro firmu.

A tak letos slaví. Dvacet let od nákupu areálu, kterému začal říkat Špalíček. Inspiroval se pro něj v Chebu, kde ho oslovily hrázděné domy, ten kus starého stavitelství promítl i do vlastního objektu. A staví dál. Buduje, rozšiřuje. Pěkně po hochovsku – tvoří. V areálu, kde sídlí vedení i zaměstnanci, právě vzniká projekt, kterému pracovně říká Dům krásné ženy. Bude tu restaurace, vinárna, kavárna, kadeřnictví, pedikúra a manikúra. To všechno pod jednou střechou. Ve Špalíčku u Dlouhého mostu – a otevírají už letos na podzim. Výročí je hned několik, především pak si připomínají rok 1899, kdy to všechno začalo.

Hochovi zůstávají odborníky na reklamu. Velkoplošné tisky, polepy, světelná LED reklama (projekt, výroba, montáž a servis), neony, 3D gravírování a frézování, CNC opracování, grafika, vánoční světelné dekorace, komplexní reklamy na sportovištích apod. Spolupracují s velkými úspěšnými firmami, jako je DM Drogerie, Intersport, Sportisimo, Deichmann obuv, Asko nábytek, obchodní a nákupní centra v Evropě, Retail parky a další. Úspěšní se spojují s úspěšnými. Tradice s odpovědností. To všechno je Hoch. Od devadesátých let je jméno spojené také s hokejem, společnost je partnerem české reprezentace. Deset let jsou tak Hochovi součástí světových šampionátů. Realizují reklamy na mantinelech, pod ledem, střídačkách a trestných lavicích, v prostorech mixzóny, VIP či tiskového střediska anebo také celoplošně zabělují ledové plochy pro různé muzikály napříč Evropou.

„Staráme se o tři hlavní mistrovství světa, tedy i o turnaje I. divize skupin A a B. To běží od roku 2010, jsme výhradním partnerem v oblasti dodavatele a servisu reklam. Při zápase tak vždycky nejdřív koukám na reklamy, teprve pak až na hokej,“ usmívá se Vlastimil Hoch.

Ve firmě dnes pracuje čtvrtá generace – Vlastimilův syn Vlastimil tátovi pomáhal od začátku. V roce 1990 mu bylo čtrnáct, už tehdy se stával tátovou pravou rukou. Dnes přebírá obchodní oddělení, řeší personální otázky, stává se kapitánem. A zajišťuje, aby loď nenarazila – má dva syny. Jmenují se Ferdinand a Miroslav. Jako dva králové. A jako jejich předci

... CELÝ ČLÁNEK ČTĚTE V LETNÍM DVOJČÍSLE ČASOPISU BARBAR!

Letní speciál Barbara na stáncích v prodeji za 49 Kč!

Elektronická verze ke stažení za 35 Kč na Alza.cz!

Předplatné je možné pořídit ZDE - 10 čísel (včetně letního a zimního speciálu) za 390 Kč!