Rodokmeny od mojedejiny.cz

Thumbnail

Příběhy ze skla

Umělecký ateliér Moniky Zborníkové Vintrové je tak trochu stranou městského dění v jedné z píseckých ulic. To, že je to svým způsobem dobře a že vitrážista potřebuje mít pro svoji práci klid, jsem pochopila hned vzápětí při povídání o tomto netradičním uměleckém řemesle plném barevných skel, trpělivosti i olova.
Beata Tisucká, Foto: Milan Havlík
15. Květen 2019 - 14:08

Její ateliér se zabývá jak výrobou nových vitráží, například do moderních interiérů, tak i restaurováním těch historických a původních v různých památkových objektech.

Práci se sklem měla tak trochu rodově předurčenou. Její otec pracoval jako foukač skla ve sklárnách a matka se zabývala leptáním skla. „Odmalička jsem při každé návštěvě sklárny všechno nasávala a nesmírně mě to tam bavilo. Problémy se sklem nebo s pískem byly běžným tématem u domácího oběda,“ vypráví Monika Zborníková Vintrová. „Věděla jsem, že chci malovat na sklo. Pocházím z křesťanské rodiny a vždy jsem pozorovala vitráže v kostelech, při východu i západu slunce, jakou tvoří krásnou atmosféru a hru světel. Tam někde vznikala moje záliba ve vitrážích.“

Později začala studovat v Novém Boru obor malíř skla. Jak ale sama přiznává – hledala se a zkoušela i jiné umělecké školy, až se dostala i na píseckou uměleckou školu na textilní obor. Chvíli pracovala i pro oděvní značku Jitex, kde navrhovala dezény látek nebo vytvářela návrhy obrázků. Písek se stal později také jejím bydlištěm, ve kterém díky manželovi zakotvila a v roce 1997 zde založila i svůj vlastní umělecký ateliér. (...)

 

... CELÝ ČLÁNEK ČTĚTE V KVĚTNOVÉM ČÍSLE ČASOPISU BARBAR!

Na stáncích v prodeji za 49 Kč!

Elektronická verze ke stažení za 35 Kč na Alza.cz!

Předplatné je možné pořídit ZDE - 10 čísel (včetně letního a zimního speciálu) za 390 Kč!