Rodokmeny od mojedejiny.cz

Thumbnail

S kadeřníkem změnila Londýn

V Anglii je pro všechny Íva. Eva Jiřičná, královna designu, světově uznávaná architektka českého původu. Řídí žlutý vůz, volá ze žlutého telefonu, má oblíbenou žlutou šálku a hodí se k ní žluté růže. Pomalu sleduje, jak z Budějovic odplouvá myšlenka výjimečné stavby – Kaplického Rejnoka.
ALENA VOLFOVÁ
10. Leden 2018 - 15:40

Proč tak milujete právě žlutou?

Je to barva slunce, které je v našem vnímání vždy žluté. Když děti kreslí slunce, pokaždé vyberou žlutou barvičku. Slunce má teplost žluté barvy, na planetu přináší světlo, které je teplé, příjemné.

Světlo máte ráda. I proto jsou vašimi oblíbenými materiály sklo a kov?

Sklo se světlem pracuje, buď ho rozptýlí, nebo přímo přenese, anebo se tím světlem rozsvítí. Rozumí si s ním, takže vytváří dvojici, takové manželství, která si rozumí, anebo také ne, když to uděláme špatně. Sklem se přenáší světlo do interiéru. Všechna okna jsou zasklená, a někdy se světlem musíme něco udělat, aby se rozptýlilo, protože když je moc ostré, může být nepříjemné. Sklo je přírodní materiál, silikonový písek, který je součástí planety.

Ve světě vás proslavila mimo jiné skleněná schodiště.

Skleněných schodišť jsme udělali asi sedmačtyřicet. Ale to bylo kvůli tomu, abychom přenesli světlo z jednoho prostoru do druhého, do suterénu, kde nejsou okna a světlo tam nepronikne, nebo přenesli světlo mezi dvěma prostory. To je víceméně spojující element. Pracovali jsme se sklem, protože přenáší světlo a v prostoru neudělá bariéru, působí spíš jako lustr.

Co vypovídá kov a sklo o vašem charakteru?

Na to by musel odpovědět někdo jiný.

Každopádně podle vašich kolegů jste velmi silná osobnost. Abyste se prosadila v cizině, musela jste pracovat dvakrát víc než tamní zaměstnanci?

To určitě, ale já mám práci ráda, takže to považuji spíše za štěstí než za újmu nebo za trest. To, že jsem měla možnost pracovat, zatímco moji kolegové za komunismu byli zavření a pracovat nemohli, považuji za životní štěstí. Je pravda, že začátky v Anglii nebyly jednoduché. Člověk pracuje v prostředí, které nezná, jazyk mu není vlastní a není schopen ze začátku identifikovat, s kým pracuje. Podle jazyka poznáte člověka a dovedete si vytvořit jeho charakteristiku. A když jazyk perfektně neovládáte, je to hádanka. Setkáváte se s lidmi, do kterých nevidíte. Než se vám jazyk stane vlastním a než poznáte zemi, její kulturní vlastnosti, historii a v čem se liší od toho, co jste prožila, uplyne slušná doba. A člověk se v té době, jestli vůbec chce, aby ho někdo bral vážně, musí vyznačovat něčím jiným, co je zaměstnavatelům příjemné. (...)

 

... CELÝ ROZHOVOR ČTĚTE V ZIMNÍM SPECIÁLU ČASOPISU BARBAR - na stáncích v prodeji za 49 Kč!

Elektronická verze ke stažení za 35 Kč na Alza.cz!

Předplatné je možné pořídit ZDE - 12 čísel (včetně letního a zimního speciálu) za 492 Kč!