Oceňuji, když věci děláme po svém, říká Václav Král
Po otci jste převzal farmu v Lišově a celkově pocházíte ze zemědělské rodiny. Než se dostaneme k energetice – co si myslíte o dnešním trendu bio a eko potravin?
Označení jako bio, eko a podobně vnímám často jako přeceňované. Snažit se uměle regulacemi a dotacemi snižovat živočišnou výrobu, zmenšovat osevní plochy či farmy a tlačit je k tzv. ekologickému zemědělství nespasí svět. Důležité je ohleduplně hospodařit při dodržování správné zemědělské praxe. Jedině tak si zajistíme dostatek potravin. Například absence používání průmyslových hnojiv nemusí být vždy ku prospěchu. Snižuje se tím produktivita, na plodinách se mohou tvořit plísně škodlivé zdraví a mohou je napadat škůdci, které pak jíme. To je jedním z faktorů, proč z konvenčního zemědělství často pocházejí stejně, nebo dokonce více kvalitní potraviny, které jsou navíc pro zákazníky cenově dostupnější.
Co byste změnil na českém zemědělství?
Zaprvé si myslím, že není třeba za každou cenu něco měnit a upouštět od toho, co funguje. A to platí nejen v zemědělství, ale vlastně ve všech oborech. Máme tady úspěšné firmy, kvalitní zemědělský výzkum, skvělé školy, například ty v Českých Budějovicích. Ještě více bych ale popularizoval klasické zemědělské obory a ukazoval vychytávky precizního zemědělství. Farmaření může totiž být i o používání dronů, robotů a dalších informačních a navigačních technologií. To se projevuje například ve snižování spotřeby již zmiňovaných hnojiv, a navíc to přiláká mladou generaci.
Reguloval byste import a export, aby získali čeští zemědělci větší konkurenceschopnost?
Ne, trh by měl být volný, ačkoliv on stejně volný a rovný není. Velkou měrou ho pokřivují evropské dotace, které jsou v přímém rozporu s tržními principy. Mnohdy znevýhodňují domácí produkci, protože naši zemědělci třeba nedostávají tak velkou podporu jako v některých jiných evropských státech. Musíme proto hledat rovnováhu.
Měli by malí zemědělci dostávat větší podporu než ti velcí?
Pokud chceme docílit rovného trhu, všichni by měli dostávat stejně. Problémem je, že legislativní požadavky neustále narůstají a zvyšují produkční náklady. Stát by je tedy měl kompenzovat, a to dočasně, než se zreformuje celý systém EU. Zároveň vzrůstá administrativní náročnost, a malému farmáři se nevyplatí platit si někoho, kdo se za něj probije nepřehledným papírováním. Nerozumím tomu, proč zemědělci nedostávají podporu automaticky. Vždyť stát už o nich má veškeré potřebné údaje. To bych změnil.
Přesuňme se k oblasti energetiky, která je jedním z hlavních bodů v rámci vaší činnosti. V posledních měsících se zvýšil tlak na ukončení spalování fosilních paliv. Jak situaci vnímáte?
Ona se ale i tato oblast týká životního prostředí a principů udržitelnosti. Jihočeši měli vždy kladný vztah k přírodě a věřím, že i k ukončení spalování fosilních paliv lze přistupovat bez horlivého aktivismu, bez omezování našich životů, konstruktivně a se zdravým rozumem. V současnosti již máme technologie, které umějí emise snížit ještě více, než jsme učinili v minulosti. Nejde to ale ze dne na den. Mám pocit, že někteří ekologové a politici by byli nejradši, abychom nejezdili auty, nejedli maso a možná ani nedýchali, protože to je jediné skutečně ekologické řešení.
Jaký přímý dopad budou mít tato nová opatření na běžné obyvatele?
Například to, že pokud topíte uhlím nebo plynem, brzy se budete moci „těšit“ na tučnou složenku za vypouštění CO2. Elektrárny, teplárny a velké průmyslové podniky to dělají již několik let, ale po zveřejnění balíčku Fit for 55 je evidentní, že se bude tento systém „uhlíkové daně“ rozšiřovat na všechny. Zachránit nás tak mohou komplexní řešení, jako jsme vymysleli třeba u nás v Budějovicích, kde jsme vsadili na regionálně dostupné bezemisní a obnovitelné zdroje energie. Konkrétně se jedná o napojení elektrárny Temelín na naši síť distribuce tepla, energetické využívání odpadů a biomasy.
Co by následovalo, pokud by začalo bleskové uzavírání uhelných elektráren?
Všechno rychlému uzavírání těchto stabilních zdrojů zatím nasvědčuje. Pokud nepostavíme nové jaderné bloky, jejichž příprava se na základě řady politických rozhodnutí v ČR fakticky zastavila, hrozí další zdražování a v extrémní situaci i jakási doba temna při zavádění regulačních stupňů. Zkrátka bychom neměli k dispozici dostatek energií. Respektive ony vždycky nějaké budou, ale otázkou je, v jakém čase, množství a pro koho.
Česká republika ale přece vyrobí tolik elektřiny, že ji může i vyvážet. Proč by živelné uzavírání uhelných elektráren tedy mělo být tak fatální?
Po uzavření uhelných elektráren by se Česká republika v určitých ročních obdobích a časech proměnila na stát odkázaný na dovoz z okolních států. To by samo o sobě až tak velký problém nepředstavovalo. Když si ovšem uvědomíme, že ani v sousedních státech nebudou mít k řízené výrobě dostatečné možnosti, tak to začíná zavánět vážným průšvihem. Ekonomickým i bezpečnostním.
A co naše elektrárna Temelín? Proč ji nerozšiřujeme?
Celou dobu jsem pro dostavbu bloků. V tom má asi většina Jihočechů už léta jasno. O to víc nechápu, proč se tak neděje, když stavba byla již dávno připravená, povolená a naceněná. V roce 2013 byla dokonce už i vysoutěžena. Následně byla celá akce novou vládou zrušena. Vynaložené peněžní prostředky, stejně jako práce mnoha odborníků, byly zmařeny. Stále přešlapujeme na místě, energie se zdražují a čas běží…
Tvrdíte o sobě, že jste patriot. Změnil byste něco na naší typické české povaze?
I když si někdy z naší kultury a českých zvyklostí děláme legraci, jsou právě tím, co nás dovedlo tam, kde jsme. A to myslím v dobrém. Po stovky let se tak podařilo uchránit naši českou svébytnost, jazyk a společné území, které naši předkové chránili před nezvanými hosty. Vždycky oceňuji, když zástupci České republiky automaticky nekývou na nesmyslná doporučení, směrnice a příkazy vznikajícího evropského superstátu a snaží se prosadit národní zájmy. My totiž ve finále nemusíme realizovat vše, co si EU zamane. A to dokonce ani přijímat ekonomické uprchlíky, ani ze dne na den přestat spalovat fosilní paliva, ani pěstovat správně rovné okurky. A to si nemyslím, že jsme jako národ nějak xenofobní. Nemáme tu žádný problém s menšinou, která respektuje naši kulturu, a rádi vítáme toho, kdo přispívá ke společné práci.
Nemrzí vás přesto na Češích alespoň něco?
Je škoda, že sami sebe někdy zbytečně srážíme. Nevážíme si toho, co máme. Přitom ve svém okolí najdeme spoustu špičkových odborníků a úspěšných firem. Umíme obstát na celosvětové úrovni. Žijeme v krásné zemi a tu bychom měli dál spravovat ku prospěchu budoucích generací, aby i naše děti měly stejné příležitosti.
Ing. Václav Král v současnosti působí jako předseda představenstva v Teplárně České Budějovice a zároveň jako předseda správní rady společnosti ZEVO Vráto. Od roku 2003 je členem ODS. Vystudoval VŠE v Praze. Za svůj život zastával řadu funkcí na nejrůznějších postech. Sám o sobě ale říká, že je obyčejný kluk ze statku a jihočeský patriot. Je ženatý a jako každý správný „král“ má tři syny.