Rodokmeny od mojedejiny.cz

Thumbnail

Ludvík Hess nekorektně

Proč nejsou babyboxy v budějovické a táborské nemocnici? Co se doslechl od bývalého šéfa hradního protokolu Jindřicha Forejta ve chvíli, kdy mu oznamoval, že si nemůže přijít pro státní vyznamenání? A proč nelze přemoci genetiku? Propagátor babyboxů Ludvík Hess to popisuje v otevřeném rozhovoru pro časopis Barbar.
Josef Musil, foto: Richard Nowak
06. Září 2017 - 17:58

Pane Hessi, já se vám nejdřív musím s něčím svěřit. Pokaždé, když jdu na schůzku s vámi, v duchu si říkám: Josefe, nesmíš říct Rudolf Hess. (Ludvík Hess se směje.) Už se vám přihodilo, že vás někdo veřejně oslovil jménem známého nacistického zločince?

Asi třikrát. Jednou to bylo v živém rozhlasovém vysílání, kde moderátorka, jejíž jméno už si nepamatuju, řekla: „Naším hostem je Rudolf Hess.“ Opravil jsem ji, že Rudolf Hess byl můj dědeček, a já se tak nejmenuju. V tu chvíli začala tápat a bylo vidět, že si na moje jméno nemůže vzpomenout. Nakonec mi nezbylo nic jiného než říct, že jsem Ludvík.

Váš dědeček se opravdu jmenoval Rudolf Hess?

Ne, Alfréd! Po něm jsem trochu německého původu, protože dědeček byl Němec jen napůl. Narodil se v Uhrách, jeho maminka se za svobodna jmenovala Jůzová a pocházela z Hané. Dědeček psal svoje příjmení s esszettem – Heß. Stejně jako ten nacista. A stejně jako on se nikdy nenaučil pořádně česky. Ale tím jakákoliv zdánlivá podobnost končí. Dědeček Alfréd byl ředitelem dvou dolů na Kladensku. Ještě za Rakouska-Uherska se si vzal za manželku Libuši ze starého českého selského rodu. Roku 1909 se jim narodil syn Ludvík. Ten za okupace sympatizoval s kladenským odbojem, což mu od dubna 1943 vyneslo novou adresu. Koncentrák Flossenbürg.

No, my si máme povídat o babyboxech, a já teď marně přemýšlím, jak se k nim dostat.

Tak poslouchejte dál životopis mých předků. Na konci války Němci hnali Ludvíka spolu s ostatními zuboženými vězni v pochodu smrti neznámo kam. Pochod dostihli američtí vojáci a vězně osvobodili. Mezitím, o mnoho kilometrů dále v Čechách, čeští vlastenci vyvlekli mého dědečka Alfréda z jeho vily a chystali se ho pověsit na nejbližší kandelábr. Kvůli jeho německému původu. Naštěstí se k tomu nachomýtla statečná dívka Jaruška Matyášová, kterou kladenští komunisté znali jako členku protifašistického odboje. Zaručila se za celou rodinu a zachránila ho před lynčováním. Tuhle Jarušku si pak jeho syn Ludvík vzal. A tím se přihodilo, že jsem se v kladenské porodnici 4. února 1947 narodil já. (...)

 

... CELÝ ROZHOVOR ČTĚTE V ZÁŘIJOVÉM ČÍSLE ČASOPISU BARBAR.

Na stáncích v prodeji za 49 Kč!

Elektronická verze ke stažení za 35 Kč na Alza.cz!

Předplatné je možné pořídit ZDE - 12 čísel (včetně letního a zimního speciálu) za 492 Kč!