Rodokmeny od mojedejiny.cz

Rybníky o sto let starší než jihočeské

Taky vám v Česku chybí moře? Pravda, na slanou vodu v našich řekách, rybnících a jezerech nenarazíte, ale rozlehlé vodní plochy, v nichž se zrcadlí okolní lesy, máte možná docela na dosah. Znáte Bolevecké rybníky v Plzni?
Markéta Čekanová, Foto Libor Sváček, Visit Plzeň
07. Září 2025 - 07:55

Velký a Malý Bolevecký rybník, Kamenný rybník, Šídlovský, Košinář, Senecký, Nováček, Vydymáček a Třemošenský rybník. Boleveckou rybniční soustavu dnes tvoří deset rybníků. Její historie se začala psát v období pozdní gotiky. Rybníky vznikly na Boleveckém potoce jako kaskáda vodních nádrží pro chov kaprů. Rybniční hospodářství totiž patřilo ve středověku vedle pivovarnictví k nejvýnosnějšímu podnikání.

NĚKTERÉ ZMIZELY, JINÉ ZŮSTÁVAJÍ

Jako první byl podle všeho v roce 1460 založen Velký rybník. Do konce 15. století vzniklo dalších jedenáct rybníků: Šídlovský, Kamenný, Vydymáček, Beroun, Borek, Vorlík, Klenovec, Senecký, Volšinka, Nový a Barchán. Během třicetileté války byla rybniční soustava zanedbána a některé rybníky zanikly. Na přelomu 17. a 18. století město Plzeň zahájilo jejich obnovu a přidalo další rybníky, jako například Senecký a Třemošenský. V 18. století byly rybníky pronajímány, a dokonce sloužily Měšťanskému pivovaru k získávání ledu pro chlazení piva.

Dnes tvoří příjemnou rekreační lokalitu na severním okraji Plzně. Dohromady zaujímají plochu zhruba 88 hektarů, z toho skoro dvě třetiny připadají na Velký Bolevecký. Přejít jeho hráz trvá zhruba tři minuty. Je totiž dlouhá čtvrt kilometru. A lemují ji duby staré 400 let. Naopak nejmenším rybníkem je Rozkopaný. Zabírá jen něco málo přes čtvrt hektaru a leží ze všech rybníků nejseverněji. Má se za to, že je pozůstatkem jednoho z prvních rybníků, Berouna. V průběhu staletí zcela zanikly rybníky Borecký, Klenovec, Volšinka, Orlík a Barchán, který byl pod Velkým rybníkem.

Už jen podle pomístních názvů dýchá okolí Boleveckých rybníků tajemnou atmosférou dávno zapomenutých příběhů. Říká se tu třeba Na potvorách, U obrázku, U včelína, Na spálence nebo Ve smutným lese. Petrovská díra prý dokonce pamatuje loupežníky. Svědkem dávno zašlých časů je i na přelomu tisíciletí zrekonstruovaná kolomazná pec.

Její vznik se datuje zhruba do roku 1800. Sloužila k výrobě látek, které lze získat suchou destilací se smolnatého dřeva, tedy kolomazi nebo terpentýnu. To všechno, ale i spoustu dalších zajímavostí se můžete dozvědět, když oželíte ležení na pláži a vykročíte na naučnou stezku, jež kolem rybníků vede. Na hladinách pak můžete zahlédnout i zajímavé vodní ptáky, kterých tu ornitologové napočítali na 150 druhů.  (...)

 

... CELÝ ČLÁNEK NAJDETE V JARNÍM VYDÁNÍ ČASOPISU BARBAR

 

Předplatné můžete zakoupit na send.cz

ELEKTRONICKÁ VERZE: V prodeji na digiport.cz za 59 Kč!