Kostel, který nespadl

V jihočeském Žumberku se před lety sešla skupina nadšenců s cílem zdánlivě neuskutečnitelným – chtěli zabránit zániku vesnického kostela Stětí sv. Jana Křtitele z 1. pol. 14. století, kde se ještě v nedávných časech lidé modlili hlavně německy. Jen díky novým politickým poměrům se kostelu dostalo významné pomoci z obou stran hranice. Od lidí, kteří na své kořeny nezapomněli.

„Občanské sdružení za záchranu kostela v Žumberku vzniklo na počátku roku 2004, chtěli jsme se aktivně podílet na rekonstrukci a znovuoživení této poměrně významné gotické památky, jež byla v minulosti nedílnou součástí historického jádra vesnice, opevněného spolu s tvrzí, poplužním dvorem a původním hřbitovem. Nesmírně důležitým krokem bylo navázání kontaktu s potomky vysídlených sudetských Němců, žijících zejména v Německu a částečně i v Rakousku. Tito lidé založili mezinárodní Spolek pro podporu farního kostela v Žumberku v jižních Čechách,“ říká někdejší předseda tohoto občanského sdružení Roman Josefík, který je také letitým kastelánem žumberské tvrze.

Společná přeshraniční iniciativa se ve svých počátcích opírala o práci a finanční prostředky zhruba devadesáti členů, z nichž padesátka byli právě Rakušané a Němci. Začínaly se vybírat první dárcovské příspěvky a pomalu startovat stavební práce, vedoucí k záchraně chrámu.

„Počáteční fáze nebyla jednoduchá, znalec opravu kostela vyčíslil zhruba na deset milionů korun. Intenzivně jsme shromažďovali dary, přicházeli soukromí podporovatelé z řad krajanů, ale i prostředky z veřejných peněz – například významná dotace přišla ze země Horní Rakousy nebo Augšpurské diecéze. U nás se přidalo Ministerstvo kultury České republiky, Jihočeský kraj i obec Žár, pod niž Žumberk správně spadá. Peníze jsme nakonec získali i z Evropské unie. Opomenout nelze ani Česko-německý fond budoucnosti,“ popisuje Roman Josefík.

Němečtí přátelé z Bavorska pro kostel například darovali vnitřní vybavení: nové mosazné svícny, velký bronzový stojan na paškální velikonoční svíci a dřevěný votivní kříž. Za členské příspěvky českých členů mezinárodního spolku pak byla odlita dvojjazyčná bronzová pamětní deska pro připomenutí dřívějších obyvatel žumberské farnosti s poukazy na iniciátory a podporovatele sanace kostela.

Mimořádných okamžiků (v pozitivním i negativní slova smyslu) se během náročné rekonstrukce kostela objevilo několik. K těm skutečně výjimečným počítejme událost ze září 2010, kdy restaurátoři pod vedením akademického malíře Antonína Hamsíka kompletně obnovili velice cennou nástěnnou malbu na severní straně presbytáře. Scenérie Klanění tří králů se na stěně objevila až během samotného pracovního postupu restaurátorů, stáří fresky se datuje zhruba do poloviny čtrnáctého století.

„Odměna za naše úsilí přišla v říjnu 2013, kdy se v Žumberku uskutečnila slavnostní bohoslužba za hojné účasti veřejnosti z obou stran hranice. Při ní se oslavila úspěšná záchrana a obnova kostela jako architektonické památky a také pětisetleté výročí od zásadního rozšíření tohoto starobylého chrámu o čtvrtou loď,“ vzpomíná Josefík.

Současná situace a výhled do budoucnosti ale není optimistický. Farnost momentálně nemá svého kněze. „Zřejmě bohužel zcela zanikne a bude připojena k Novým Hradům. Ubývá německých i českých členů spolku a ani nový starosta a zastupitelstvo obce Žáru si doposud nenašlo ke kostelu vztah,“ dodává kastelán nedaleké tvrze.

... CELÝ ČLÁNEK ČTĚTE V LETNÍM DVOJČÍSLE ČASOPISU BARBAR!

Letní speciál Barbara na stáncích v prodeji za 49 Kč!

Elektronická verze ke stažení za 35 Kč na Alza.cz!

Předplatné je možné pořídit ZDE - 10 čísel (včetně letního a zimního speciálu) za 390 Kč!