Zápisník z cesty kolem světa #1 - Rumunsko

SAMOZŘEJMOST NAHRADILA NÁHODA

"Mám za sebou první týden mé bláznivé cesty. Dojel jsem až do Rumunska a v podstatě ani nevím, jak se mi to všechno povedlo. Nezdá se mi to všechno? Nesním teď někdě doma v posteli, obklopen zase svým majetkem, s autem na ulici a přítelkyní vedle sebe?

Dopadající kapky na mou hlavu mi říkají, že ne. Nemám ani postel, ani auto a po týdnu na cestě už ani tu přítelkyni.

Sám proplouvám Evropou, polykám kilometry, vzdaluji se rodině, přátelům a systému, ve kterém všichni žijí. Většina lidí mi to závidí. Je ale co?

První den jsem dostopoval do Vídně, kde jsem spal v malé prolézačce na dětském hřišti. Pršelo, ledově foukalo, měl jsem hlad a chtěl to vzdát. Vrátit se k těm, kteří mě milují, na kterých mi záleží. Druhý den jsem šel 10 km pěšky na druhý konec Vídně a dvě hodiny stál v ledovém větru na silnici, čekajíc na zázrak. Přišel v podobě malého Maďara, se srdcem velkým, jak půl Evropy. Ještě ten večer jsem dojel skoro na konec Maďarska, do města Szeged, kde jsem nemohl nikoho stopnout a tak za deště nesměle zaklepal na dveře neznámé rodiny a prosil o nocleh. Můž za dveřmi se jmenoval Gábor. Když jsem mu řekl, že nemohu nikoho stopnout, zavolal na druhý den jeho kamaráda, ten mě hodil na dálnici a já tak mohl rovnou přeskočit do kamionu směr Rumunsko. S Gáborem jsem v kontaktu dodnes. Nikdy nezapomenu na jeho nesmělé přijetí a večer s maďarsko – anglickým slovníkem, kdy jsme chaoticky místo mluvení ukazovali jednotlivá slova ve slovníku.

Uvědomil jsem si, že o tom to celé moje cestování je a bude. Je to o těch maličkostech, které člověka potěší ve chvílích, kdy to nejméně čeká.

Úplně se z mého života vytratila samozřejmost. Není pro mě samozřejmost, že budu večer spát pod střechou. Není pro mě ani samozřejmost, že se ten den dostanu, kam potřebuji. Samozřejmost nahradila náhoda. Náhoda, že budu ve správný čas na správném místě, se správnými lidmi.

Ať už to byl Gábor v Szegedu, kamioňák Bobo v Aradu, nebo Alex v Temešváru. Spojilo nás jedno – náhoda.

Věřil jsem vždy na osud, ale asi je čas změnit názor. No není to náhoda?"