Šikanuje město lidi parkováním?
Stejný metr platí při přestavbě starých činžáků nebo rodinných domů. A výjimky téměř neexistují. Zejména v centru města to bývá neřešitelný problém. Pravidlo neplatí, pokud se rozděluje starý dům a nemění se počet a rozložení bytů. V případě, že se zvedá střecha a vzniká půdní byt, už musí majitel parkování zajistit. A úřady nezajímá, že nemá možnost přeměnit zahradu v parkoviště nebo že dům nenabízí prostory, kde by bylo možné parkoviště zřídit. Pokud není možné vybudovat parkování přímo v domě, stačí najít jiné místo v docházkové vzdálenosti do 300 metrů. Ale opět na soukromém pozemku, a volné plochy v centru chybějí.
„V Budějcích se většinou nestavějí podzemní garáže, máme tu špatné podloží. Kvůli tekutým pískům je stavba pod povrchem sice možná, ale natolik nákladná, že se k ní skoro nikdy nepřikračuje,“ ujasňuje vedoucí stavebního odboru magistrátu v Českých Budějovicích Vlastimil Eliáš.
Tvrdí, že by se k řešení parkování mělo přistupovat individuálně. „Vhodným příkladem pro udělení výjimky je situace, kdy rodiče chtějí vybudovat v podkroví byt pro svoje dítě, a není cesta, jak vytvořit parkovací stání. U developerských projektů je to jiné, tam je jasné a výjimku netřeba udělovat.“
Jenže dnes se výjimky udělují jen zcela zřídka. Důsledkem je, že některé domy v širším centru Budějovic zůstávají bez využití a chátrají, protože investor nemá šanci vymezit v nich nové bytové jednotky.
Nedávno to řešil i Roman Pokorný. „Přemýšleli jsme o koupi jednoho baráku v Riegrovce, ale nebyl tam vjezd na zahradu, jen průchod domem. Dispozičně by bylo možné v domě vytvořit až deset bytů, ale auta by musela stát na ulici. Tak jsme od toho upustili,“ říká Pokorný a ukazuje tak na řadu negativních dopadů, především na bezmoc majitelů nemovitostí, kteří nemohou využít potenciál majetku, a na kdysi zelené vnitrobloky, které nařízení degraduje na parkovací plochy. Místo stromů, keřů a altánů tu jsou betonové zahrady.
Jak vyhlášku obejít? „Možností moc není. Nefunguje, když nazvete budovu jinak než bytový dům. Dokonce i administrativní budova nebo vysokoškolská kolej musí mít parkovací stání. Projektant určí počet míst pro konkrétní stavbu podle tabulek. V Budějcích se vypočítává počet povinných míst koeficientem 1,25 podle podlahové plochy byty. V praxi je to tak, že i malometrážní byt bude muset mít alespoň jedno místo. U velkých bytů jich bude muset být víc,“ upřesňuje Eliáš.
Podle Radka Lišky, architekta z budějovického Pražského předměstí, by lidé měli přemýšlet, kam své auto odloží. Tvrdí, že ulice vlastně přestaly existovat a stala se z nich jedna velká parkovací zóna. „Lidé by měli změnit současné vnímání parkování jako něčeho samozřejmého a zadarmo. Řešením by bylo, aby se z parkování stal byznys. Měly by vzniknout parkovací domy, a to ať už někde na okraji husté zástavby nebo uprostřed ní namísto nějakého obytného domu.“
Největším nesmyslem podle Lišky je stávající model, tedy plošné parkování, kde se dá, a zanikání dvorů se zelení na úkor parkovacích ploch. „Musíme rozlišovat mezi historickým a širším centrem Budějc. V tom historickém by auta podle mě neměla vůbec co dělat. Vezměte si třeba pasáž v Globusu, ta je delší než to nejužší centrum města, a nikomu nevadí, že musí dojít pěšky,“ zdůrazňuje Radek Liška. A doplňuje: „Všimněte si, že do nějakého roku 2005 nebo 2006 bylo běžné, že město udělovalo výjimky poměrně často. Konkrétním příkladem je dům na rohu Sadů a Rudolfovské, kde není parkovací místo ani jedno.“
Trendem se teď stalo vytlačování vozů i z širšího centra a město slibuje nové parkovací domy. Ty ovšem nevyřeší podmínku, při které lidé nemohou budovat bytové jednotky – parkovací místo musí být v jejich soukromém vlastnictví.
CELÝ ČLÁNEK ČTĚTE V ÚNOROVÉM ČÍSLE ČASOPISU BARBAR
Na stáncích za 49 Kč, elektronická verze ke stažení za 35 Kč na Alza.cz!
Předplatné je možné pořídit ZDE - 10 čísel (včetně letního a zimního speciálu) za 390 Kč!