Rodokmeny od mojedejiny.cz

Thumbnail

Linec: všechny barvy města budoucnosti

Něco málo přes hodinu z Českých Budějovic. A přitom úplně jiný svět. Linec se mění – a říká se také, že Linec vás změní. Tohle město už dávno nepatří jen lineckému cukroví, ale kultuře, umělcům, studentům i turistům. Neokouzluje habsburskou minulostí jako Bad Ischl, není výstavou načančané historie jako Salcburk, Linec má v sobě něco navíc: to město žije teď, pro teď a pro budoucnost.
Jan Štifter, Foto: Milan Havlík
10. Září 2019 - 10:08

Dřevěná věž trochu houpe. Mraky jsou dnes nízko, černé, až ocelově šedé, bude z nich pršet. Vrhají na Linec zvláštní, až oslnivé světlo. Stojím na věži a myslím na větu, kterou kdysi na fakultě pronesl jeden starý profesor, tehdy řekl: „Každej turista se nejdřív vyškrábe na věž a kouká na město, kterýmu nerozumí.“ Krokoměr v telefonu mi hlásí, že denní cíl pohybu byl splněn, že to město mám už v nohách. Že tuším, co uvidím, protože jsem nejdřív běhal dole, prohlížel si, poslouchal, nechal se pohlcovat prostorem a jeho příběhy.

A stejně vidím místa, kterých jsem si dole nevšiml. Třeba ten žlutý dům na svahu, se stromy a cestou, jako vystřižený z francouzského venkova. Nebo mech na střeše bývalého uršulinského kláštera. Je tu vidět řeka i ocelárna, špičky kostelů, Pöstlingberg s poutní bazilikou a zoologickou zahradou, a hlavně ten typický reliéf krajiny: kopce, průsmyky, kdysi široké koryto řeky, jejíž hladina klesla, aby tu mohli žít lidé. Aby se Linec mohl stát jedním z nejpříjemnějších měst celého Rakouska, místem, které ohromuje a baví.

KELTOVÉ VIDĚLI LENTOS

Začalo to kelty, osadou Lentos. Římané tu postavili pevnost Lentia. Z těch názvů je stvořený pozdější Linz. Že existuje i český výraz Linec, jen dosvědčuje, jak blízké vazby mělo město na české země, především na jižní Čechy. Odcházela sem řada Čechů za prací, zejména Budějovice byly obchodně provázané s Rakouskem daleko silněji než s Prahou. Ty časy se ztratily za hranicemi, závorami a železnými oponami. Doba se ale narovnává a svět je otevřený jako kdysi. Všemu novému jde naproti i rakouský Linec, jehož aktuálním sloganem je Linec: město změn. V tom kreativním městě současnosti, s výrazným vizionářským pohledem, nejsou v centru zájmu jen historické zříceniny, hrady, zámky a kostely. Linec jde s dobou. A je to vidět na každém kroku.

Ars Electronica Center je muzeum budoucnosti. Odhaluje tajemství lidského těla, navazuje kontakty s roboty, je to vlastně jedno z nejoriginálnějších evropských muzeí, kde se návštěvník pomocí kvalitních obrazových projekcí nechává unášet do kouzelného, dosud neznámého světa. Nahlédne za roh přítomnosti, aby pochopil, co jednou možná přijde, jak bude svět už brzy vypadat. Budova Ars Electronica Centra se stala jednou z nových dominant Lince, především svou výjimečnou architekturou. Hned přes řeku pak stojí Lentos Kunstmuseum, muzeum moderního umění, svým tvarem bořící zažité představy o architektuře ve středu starých městech – tady všemu vládne sklo, zrcadlení a průhledy.

ZA KEPPLEREM I MOZARTEM

Nic z toho nezastiňuje starou čtvrť, rozprostírající se kolem nákupního bulváru Landstraẞe. V předkladu je to Krajisnká. Že Linec a Budějovice tvoří jedno kulturní prostředí, historii ve spojených nádobách, dokazují i názvy ulic – Herrenstraẞe je Panská, Bischofstraẞe Biskupská, Rathausgaẞe Radniční. Živé domy se záclonami a květinami za okny. Zdejší radnice dbá o to, aby se z centra nestalo město duchů nebo jen příležitostného ubytování přes Airbnb.

Řada těch opečovávaných domů připomíná někdejší obyvatele nebo slovutné návštěvníky. Mezi nejslavnější Linečany patřil Anton Bruckner, hudební skladatel, po kterém se tu jmenuje řada objektů a institucí, hrdí jsou na výtvarníka Alfreda Kubína, spisovatele Adalberta Stiftera nebo matematika a astronoma Johana Keplera. Jako ve správném rakouském městě i tady musí být cítit odkaz Wolfganga Amadea Mozarta – v Linci se zastavil a komponoval. Rozuměli mu nejen Pražané, tu hudbu dodnes miluje i Linec. Přestože to tak dlouhé roky nevypadalo a město se vyvíjelo spíše jako centrum průmyslu, dnes je bodem na mapě těch nejlepších kulturních institucí v celé Evropě.

CENTRUM KULTURY

Na přelomu 60. a 70. let vyrostl na břehu Dunaje Brucknerhaus, koncertní síň, jenž pojme až tři tisíce lidí. Koná se tu přibližně 300 představení ročně. Byl otevřen v roce 1974 Vídeňskou filharmonií za vedení Herberta von Karajana a nabízí renomované orchestry, dirigenty a sólisty z celého světa. Má vynikající pódium, dokonalou akustiku a od loňského roku také nové varhany. Ty starší rozřezali a lidé si mohli jejich kousky zakoupit, aby přispěli na nové, vhodnější, jinak laděné a lépe zapadající do konceptu a skladby Brucknerhausu. Ještě tu mají pár posledních odřezků – ještě pořád si návštěvníci mohou přivézt malý kousek kulturního Lince domů.

Jestliže Brucknerhaus na sebe upozorňuje kvalitní architekturou sedmdesátých let, jejíž hodnoty společnost začíná teprve objevovat, budova Musiktheater je doslova prošpikovaná moderními technologiemi. Nejmodernější hudební divadlo Evropy otevřeli v roce 2013. Ve svém repertoáru nemá jen opery, operety a balet, ale také muzikály nastudované místním ansámblem. Britský architekt Terry Pawson navrhl budovu ve tvaru jeviště, opona se otevírá směrem k parku. To místo ještě před pár lety patřilo staré nemocnici a rušné křižovatce, nové využití sem ale přináší klid a harmonii. Proměňuje Linec, kultivuje okolí. Protože je v Linci zvykem investovat část rozpočtu do uměleckého vybavení interiéru, dostali umělci prostor vyřádit se i uvnitř: předsálí si tak přivlastňuje například Tangosaurus, obrovská harmonika na zdi, která vyluzuje tóny. Není jen dekorací, skutečně hraje.

Sezona v Musiktheateru začne už v září, a tak tady právě finišují s přípravami. Procházíme zákulisím a jsme součástí toho hemžení, tahle budova zaměstnává asi tisícovku lidí čtyřiceti národností. Umění přitahuje umělce. Tady jsou truhlářské a zámečnické dílny, kde vznikají originální kulisy, salon modistek, starajících se o módní doplňky, nebo ateliéry, kde krejčí šijí kostýmy na plánované hry. Doma je tu orchestr, který nese – jak jinak – jméno Antona Brucknera.

Musiktheater nabízí prohlídky zákulisí s průvodcem i v českém jazyce.

Nenechte si ujít program obou kulturních domů – po prázdninách začínají v Musiktheater 7. září premiérou muzikálového hitu z Broadway Sister Act, Brucknerhaus zahajuje 8. září Symfonií Nr. 9 („Z Nového světa “) Antonína Dvořák a Symfonií Nr. 1 od Antona Brucknera. Více informací je na www.landestheater-linz.at/musiktheater a www.brucknerhaus.at.

ZÁKAZ Z VÍDNĚ

Přestože staré město tvoří jen zlomek dnešního katastru, lze se tudy procházet celé dny a stále je co objevovat. Zdejší zámek nabízí zemské muzeum, ale také zajímavý střet období a stylů, protože tu dost neotřele nahradili jižní křídlo, zaniklé při požáru v roce 1800. Historickou budovu doplnili architekti moderní přístavbou, s níž vznikla jedinečná vyhlídka na starý Linec. Je odtud vidět Mariendom – novogotický chrám z 19. století, svou výškou téměř dosahující svatoštěpánské katedrály ve Vídni, ale v něčem přece jen překonávající všechny rakouské kostely: svou kapacitou dvacet tisíc osob nemá konkurenci v celé zemi. Mariendom mohl překonat Dóm svatého Štěpána i výškou, ale z Vídně přišel zákaz: žádný kostel v tehdejším Rakousku-Uhersku nesměl vzít metropoli prvenství. A tak je linecká stavba nižší o dva metry.

Ale něco tu přesto překonali, Mariendom má jednoznačně větší atmosféru. Protože vzniká až v 19. století, absorbuje všechny tehdejší představy o temném středověku. Je ponurý, na oltářích plápolají svíčky a svět zvenčí proniká do hlavní lodi jen přes barevné vitráže. Řadě návštěvníků připomíná sídelní katedrála linecké diecéze kulisy ze série o Harrym Potterovi, je to především díky použití neomítaných kamenů a trvalému šeru. Pozoruhodná jsou i vitrážová okna, poničená při náletech na konci druhé světové války – jejich motivy vykreslují nejen významné momenty v dějinách města, ale odkazují také na sponzory a donátory. Jsou vlastně takovou reklamou 19. století na zdejší spořitelnu nebo připomínkou osobností, které finančně podpořily výstavbu neogotického skvostu.

V RAUŠI

Koncem roku 2014 získal Linec titul UNESCO City of Media Arts, čímž se zařadil mezi celosvětově vybraná místa a metropole, orientované na budoucnost. Má štěstí na dobré vedení a kontinuitu – budoucnost Linečané vnímají jako úkol. Starou tabákovou továrnu přestavěli na kulturní a kreativní centrum, radnice sídlí v zelení porostlém objektu na druhé straně Dunaje, velký přínos má pro město také soustava univerzit a vysokých škol, která tu sdružuje přes padesát tisíc studentů. Ve dvousettisícovém Linci je takový počet mladých lidí skutečně nezanedbatelný, a díky mladým lidem a jejich energii je i staré město a přilehlé čtvrti živoucím a tepajícím společenským centrem. Ten ruch a atmosféra, ta živá hmota jednoho města, kde se propojuje dávná minulost s explodující přítomností, a ta hmatatelná přítomnost budoucího, dělá Linec dokonalým místem pro život. A dohlédnout na to lze i svrchu, třeba z věže nad bývalým uršulinským klášterem, když krokoměr uzná, že turista to město viděl i zespodu.

Do 13. října je tu výstava s názvem Sinnesrausch, nutící návštěvníka zapojit všechny smysly, ale také lanové hřiště pro děti nad střechami domů nebo široká vodní plocha, vzniklá nad parkovacím domem. Jedinečný je výhled, na město a okolí, na krajinu, uprostřed které je ten malý zázrak, Linec.

Mimochodem, kousek od Mariendomu leží cukrárna pana Jindraka. Že připomíná české příjmení? V Linci žádná zvláštnost. Zastavte se tam na skvělém lineckém koláči nebo dortu. Správný turista tu má v koutku úst vždycky trochu moučkového cukru.

 

TIPY:

  • Co všechno prožít v Linci? V turistickém infocentru na Hauptplatz vám ochotně poradí, k dispozici tam jsou mapy a průvodce v češtině
  • Klíčem k Linci a jeho kulturní nabídce je Linzer Card – linecká karta na jeden den (18 EUR) či tři dny (30 EUR), která umožňuje vstupy do muzeí a galerií, slevy na různé aktivity a je jízdenkou městské hromadné dopravy. Kartu zakoupíte v turistickém infocentru.
  • Nechcete jet autem? Vydejte se Do Lince přímým vlakem z Českých Budějovic. České dráhy vypravují spoj osmkrát denně, cesta trvá cca dvě a půl hodiny. 
  • Aktuální informace o Linci v češtině www.linztourismus.at/cz

 

... CELÝ ČLÁNEK ČTĚTE V ZÁŘIJOVÉM ČÍSLE ČASOPISU BARBAR!

 

Na stáncích v prodeji za 49 Kč!

Elektronická verze ke stažení za 35 Kč na Alza.cz!

Předplatné je možné pořídit ZDE - 10 čísel (včetně letního a zimního speciálu) za 390 Kč!