Rodokmeny od mojedejiny.cz

Thumbnail

Dvě tváře krajiny Čimelicka

Denně tudy brázdí stovky aut po hlavním tahu z jihu na Prahu. Brzy vznikne opodál další část čtyřproudé silnice D4. I přes všechny tyto asfaltové šrámy a zářezy v sobě čimelická krajina stále nese hrdě a nezdolně pozůstatky barokních a romantických krajinářských úprav, které si nezadají co do hodnoty s mnohem známějšími komponovanými krajinami Čech.
Beáta Tisucká, Foto: Petr Kubát
13. Červenec 2021 - 11:12

Krajinná památková zóna Čimelicko-Rakovicko leží ve zvlněné krajině na pomezí jižních a středních Čech. Příjemná na pohled láká k procházkám starými alejemi, k tajemným památníkům nebo kolem kamenité říčky Skalice. I Mikoláš Aleš, rodák z nedalekých Mirotic, se tudy rád toulal a zachycoval přírodní scenerie na své první skici.

„Počátky místních krajinných úprav sahají do 18. století, kdy čimelické panství patřilo rodu Bissingenů,“ vysvětluje Marek Ehrlich, vedoucí oddělení specialistů budějovického pracoviště Národního památkového ústavu. „Karel Bohumil z Bissingenu byl v roce 1722 jmenován hejtmanem Prácheňského kraje, tudíž chtěl, aby sídlo a panství reprezentovalo jeho společenskou a kulturní úroveň.“

Ústředním bodem upravené krajiny se stal nový čimelický zámek. Ten byl dokončen v roce 1730 a díky přizvaným italským stavitelům se jedná o skvostnou barokní stavbu. Se zámkem souvisel i vznik okrasné zahrady, která byla spojena s okolní krajinou do velkorysé barokní kompozice. Na pravidelné části zahrady navazovaly štěpnice, u Podkostelního rybníka se pak nacházela kuchyňská zahrada. V zahradě byly umístěny také kamenné kašny a fontány. Hlavní osu zvýraznila dvouřadá lipová alej, která spojovala čimelický zámek s rakovickým zámečkem a hospodářským dvorem. Tuto alej zdobily po obou stranách sochy Jana Karla Hammera, sochaře, který tu po několik desetiletí působil. Sochy byly později odstraněny a umístěny například na hřbitov nebo mostek u Podkostelního rybníka, jejich kopie tu můžeme vidět dodnes.

V přehledné krajině postupně vyrostly nové stavby viditelné zdaleka. V blízkosti Rakovic se jedná například o ovčín, kontribuční sýpku, výklenkové kaple nebo památník Vintíř. Barokní přestavby se dočkal kostel Nejsvětější Trojice v Čimelicích. Unikátní je hospodářský dvůr Bisingrov, který byl postaven v roce 1719 u rybníka Stejskal, má téměř zámeckou podobu a neobvyklý polygonální půdorys. Rybník byl později přehrazen na dva menší rybníky úzkou hrází s přístupovou cestou, jež vytvářela prostorovou linii a umožňovala zajímavé pohledy. Současný stav dvora je bohužel velmi špatný a volně pustne, ale projít se kolem areálu a po hrázi rybníka široké necelý metr nabízí hezké výhledy do okolí.

Východně od Čimelic, v krajině kolem dvoru Bisingrova, byl po polovině 19. století postupně utvářen o něco rozdílný typ krajiny. Zde převažovala lesní lovecká krajina, která byla tvořena romantickými partiemi u starých rybníků, remízky a bažantnicemi. Plochy pastvin, luk a orné půdy byly členěny do menších bloků a sjednoceny výsadbou převážně dubových alejí. Tuto podobu vtiskl krajině především rod Schwarzenbergů, který velice holdoval honitbě a lovu. Krajina kolem Vrábska a Bisingrova tak volně navazovala na rozsáhlé krajinářské úpravy jejich orlického panství.

Dodnes se tu nad cestami a hrázemi sklánějí nádherné dubové nebo lipové aleje a jemně vedou kroky návštěvníka. „Dříve plnily tyto aleje obslužnou a hospodářskou funkci, měly význam pro orientaci v krajině a v neposlední řadě jim náležela i funkce estetická,“ říká Marek Ehrlich. Obě části čimelicko-rakovické komponované krajiny – ať již té barokní západní, nebo romantické lovecké krajiny na východě území – jsou jedinečným dokladem kulturního, historického a hospodářského vývoje krajiny 18. a 19. století. A prostému turistovi poutníkovi mají i dnes co nabídnout.

Pokud byste při návštěvě tohoto jihočeského koutu zatoužili ještě po nějaké zajímavosti nebo památce, určitě se zastavte například u nově zrekonstruovaného empírového mostu z dob napoleonských válek u Nerestců, který původně také zdobily sochy Jana Karla Hammera. V nedalekých Cerhonicích se nachází na návsi pěkný udržovaný zámek, ve kterém je po domluvě s majitelem i možnost ubytování. V lese u Obory u Cerhonic naleznete tři kovové kříže, které připomínají tragickou vraždu tří šlechtičen místními sedláky za francouzsko-rakouských válek. Tuto hrůzostrašnou událost převzal později jako námět Alois Jirásek do své známé Balady z rokoka.

Čimelicko připomíná různé odstíny historie, od barokně hravých až po ty strašidelné a temné. Na svých cestách se tady určitě neváhejte zastavit a nechte se vést některou z oněch starých dubových alejí. Třeba budete mile překvapeni, kam vás zavede.

 

... CELÝ ČLÁNEK NAJDETE V LETNÍM ČÍSLE ČASOPISU BARBAR!

 

Letní číslo časopisu Barbar v prodeji na alza.cz!

Předplatné můžete zakoupit na send.cz