Jezdec a letící jeleni
Až do 4. ledna tam mohou lidé spatřit díla sochaře Michala Gabriela – výstava Sochy a sousoší je uspořádaná k jeho 65. narozeninám. Druhým významným umělcem, který se tam nyní představuje, je rakouský malíř Alois Riedel. Zajímá ho svět hmoty a rozkladu, například čalouněné židle a jiný starý nábytek. Fasádu domu v Široké ulici, kde se obměňuje motiv Krumlovské madony, tentokrát vyzdobila rakouská výtvarnice Bernadette Huber.
Michal Gabriel je jedním z nejlepších českých současných sochařů. Patří mezi zakládající členy skupiny Tvrdohlaví (1987) a mj. je držitelem ceny Jindřicha Chalupeckého. „Vstoupit do světa jeho soch je mimořádným zážitkem. I proto jsme se rozhodli některé instalovat kolem galerie. V Široké ulici spatříte Jezdce na koni v nadživotní velikosti. Je vyrobený z tisíců kousků nerezové oceli, váží tři tuny a budí velký zájem kolemjdoucích. Je to velmi pozitivní socha, která se díky zvláštní povrchové struktuře mění: Září, když svítí slunce, a když je pod mrakem, tak zešedne a doslova sroste s budovou galerie. Mám pocit, že sem tato socha patří,“ popsala ředitelka centra Hana Jirmusová Lazarowitz. Líbí se jí rovněž historický kontext, protože právě koně pomáhali lidem se stavbou domů i provozem města.
Gabriel přivezl do Krumlova lidské i zvířecí figury v životní i nadživotní velikosti a také svá nejnovější díla. Hned u výtahu a na schodech galerie stojí dubové postavy mužů s protaženýma rukama. Opírají se o zem a zdá se, že jsou připraveni vystartovat k závodu nebo do boje. Materiálů i technik využívá autor víc a také se už řadu let se zajímá o digitální technologie. Archetypální tvary ozvláštňuje povrchovou úpravou, která je velmi efektní a figury „oživuje“ – žraloci z tmavé pryskyřice mají na povrchu skořápky ořechů, smečka sněžných levhartů je z bílé pryskyřice a má na povrchu čepičky od žaludů. Další sochy jsou odlité z laminátu, například socha Sigmunda Freuda v životní velikosti a s doutníkem v ruce. Freud sedí v křesle, z jehož opěrky vyrůstá plocha stolu. Tuto sochu výtvarník naskenoval, v počítači zmenšil, vytiskl a umístil na plochu stolu, přičemž postup ještě několikrát zopakoval až do miniatury.