Jaro v Alšovce: Něha i hřích, zrod i zánik

Program jarní sezony Alšovy jihočeské galerie, který je rozprostřený na třech adresách, charakterizuje živý a originální dialog mezi různými epochami, materiály i uměleckými přístupy. Propojuje historické a současné umění, křehkost skla s mystikou středověku, zkoumá napětí mezi hmotou a vědomím, zaměřuje se na poetiku každodennosti. Výběr, kam se vydat za uměním, je tedy velmi široký. Zahrnuje dva velké projekty v Hluboké nad Vltavou, dvě výstavy v Bechyni a nejnověji také sezonní výstavu v českobudějovickém Wortnerově domě. Témata i styly se různí, ale to hlavní mají společné: učí nás vidět a vnímat krásu autenticky a originálním způsobem.

Už v polovině ledna začaly v Zámecké jízdárně na Hluboké nad Vltavou dvě velké výstavy, které zaslouženě budí značnou pozornost. Obě potrvají do 10. května a jsou mimořádné. První vznikla díky spolupráci Alšovky s Muzeem umění Olomouc, které na jih Čech zapůjčilo cennou sbírku výtvarného umění druhé poloviny 20. a počátku 21. století. Výstava nazvaná „Permanentní manifestace“ představuje výběr klíčových děl moderního a současného umění z olomouckých sbírek. Sleduje vývoj výtvarného myšlení od doby bezprostředně po druhé světové válce až po současnost a mapuje zásadní umělecké tendence druhé poloviny 20. a počátku 21. století.

Její kurátoři Štěpánka Bieleszová a Ladislav Daněk věnovali pozornost doznívání surrealismu, tvorbě výrazných solitérů padesátých let i rozvoji informelu a poválečné lyrické abstrakci. Šedesátá a sedmdesátá léta zastupují tendence neokonstruktivismu, lettrismu, geometrické a strukturální malby i nástup nové figurace. Stranou nezůstávají ani konceptuální přístupy a projevy postmoderního umění konce 20. století. Zdůrazněný je středoevropský kontext, takže vedle českých autorů jsou zastoupena také díla umělců ze Slovenska, Maďarska či Polska, včetně autorů působících v exilu.
KŘEHKOST SKLA VERSUS SPIRITUÁLNÍ MYSTIKA

Druhá výstava v Jízdárně vedle zámku Hluboká je naprosto originálním výstavním počinem. Nabízí totiž propojení současného sklářského umění s historickými artefakty středověkého gotického umění ze sbírek AJG. V nové výstavě se tedy potkává smyslové pokušení se spirituální symbolikou. Jmenuje se „Gentle SIN“ a její podtitul zní „Krása mezi světlem a hříchem“, což napovídá, že takto novátorsky zkombinovaná kolekce vytváří jemné napětí mezi duchovním povznesením a smyslovým pokušením. Protože když se setká preciznost současné sklářské technologie a staletími prověřená duchovní hloubka gotiky, začne to jiskřit…

Kurátor Adam Hnojil považuje sklo za takřka nesmrtelný materiál. „Výstava je dialog, pojítkem je zde možnost ukázat, zda má současné umění nějakou duchovní podstatu stejně tak, jako ji mělo středověké umění,“ řekl a upozornil, že vystavená skleněná díla od současných autorů jsou vytvářena unikátní technologií. Právě možnost ukázat tento vývoj je podle něho cenná, protože, aby umění nezaniklo, musí se vyvíjet. (...)

... CELÝ ČLÁNEK NAJDETE V JARNÍM VYDÁNÍ ČASOPISU BARBAR

Časopis v elektronické verzi můžete zakoupit na Digiport

Předplatné můžete zakoupit na send.cz