Rodokmeny od mojedejiny.cz

Thumbnail

Fotoateliér Seidel: Výlet do minulosti

Deset minut od náměstí, ale trochu stranou hlavních turistických tras, stojí v Českém Krumlově secesní dům ukrývající poklad. Fotoateliér Seidel zve návštěvníky na prohlídku bohatství, které nemá ve světě obdoby. Zároveň je vybízí i k tomu, aby na historii tohoto místa navázali svými vlastními příběhy.
Alena Binterová
30. Duben 2014 - 17:38

Kdo se nenechá vyfotit u Seidela, jako by nebyl. Nejen v dobách, kdy bylo fotografování velkou událostí, ale i v době digitálních technologií. Díky nim je portrétování mnohem snazší, a přesto si do Fotoateliéru Seidel stále chodí stovky lidí pro podobenku. Půvab zdejších snímků totiž vychází z nostalgie starých časů, kdy byly fotografie vzácnější a měly větší hodnotu.

Museum Fotoateliér Seidel sídlí v domě z roku 1905, který do roku 1949 sloužil rodinnému bydlení i práci. Cenné je, že spolu se vzácným fotografickým odkazem se v něm zachovalo původní vybavení, například fotokomora, přístroje či dobová pozadí, před nimiž se lidé dosud nechávají fotit. Návštěvníci zároveň vstoupí k Seidelům domů a mohou zažít pocit, že přišli na návštěvu k babičce.

„S něhou opečované prostory, kde v ruce restaurátora není kladivo, ale jemný štěteček, mají silnou dobovou výpověď,“ shrnuje architekt David Vávra v předmluvě ke knize Poodhalené tajemství. Zaujaly ho autentické detaily nábytku i malby na stěnách, pozornost věnovaná každé drobnosti včetně vypínačů i funkční potrubní telefon. Také se mu líbí, že dům obklopuje zahrada, která se v létě mění v kino a jako bonus ke vstupence si tam návštěvníci mohou natrhat jahody či broskve.

OBŘÍ DATABANKA

Josef Seidel a poté jeho syn František zanechali od konce 19. století do poloviny dvacátého obrovský odkaz čítající 140 tisíc skleněných desek a ještě celuloidové pásky i negativy. Toto ohromné dědictví je umocněné pečlivostí, s níž vedli evidenci fotografovaných osob i lokalit. Díky tomu je možné najít jména a podobu mnoha míst, která vypadají nyní úplně jinak. Některé vesnice zanikly, zmizela řemesla i tradice. Jména lidí, jejich adresy i časové záznamy umožňují rekonstruovat příběhy celých rodin – včetně těch, které rozdělila válka, poválečný odsun a další dramata 20. století. Své předky v Museu Fotoateliér Seidel nyní hledají a nacházejí i lidé, kteří už dávno v jižních Čechách nebydlí. Tím cennější a dojemnější jsou pak jejich vzpomínky a setkání.

Fotoateliér Seidel ale naplňují zcela nové příběhy. Pozvánku před objektiv dostane každé nově narozené dítě v Českém Krumlově. Místní obyvatele, ale i lidi ze vzdálenějších míst, lákají pravidelné akce propojující prohlídku s fotografováním. Nejúspěšnějšími bývají Vánoce s netradičními péefkami, Valentýnské fotografování či každoroční dubnová připomínka Svátku matek nazvaná První dáma = máma.

„Přijíždějí celé rodiny, často i s domácími mazlíčky. Mnozí se k nám pravidelně vracejí, takže můžeme zaznamenat, jak děti rostou. Právě tak jako za časů Josefa Seidela, kdy bylo ateliérové fotografování rodin velkou událostí,“ říká vedoucí Musea Fotoateliér Seidel Petr Hudičák.

CESTA DO POHÁDKOVÉ ZEMĚ

Kromě pravidelných akcí pro veřejnost skýtá Fotoateliér Seidel vítanou příležitost pochlubit se vzácným návštěvám města a kraje něčím, co jinde nemají. Často toho využívají starostové, ale třeba i rektor Jihočeské univerzity Libor Grubhoffer, který tam loni zavedl vědce zabývající se výzkumem klíšťat. Zastavení u Seidelů přirovnal k cestě do pohádkové země, která vědátory naprosto okouzlila. Tím víc, že fotografické techniky také využívají, když dokumentují své bádání.

„Díky aktivní dramaturgii není ateliér Seidel muzeální uzavřenou kapitolou, ale stále se měnící hořící jiskrou inspirace,“ oceňuje David Vávra nový život v secesním domě, jehož prosklený ateliér s vyhlídkou na věž kostela bere návštěvám dech. Zejména vnímavým umělcům, které správci muzea občas zvou, aby této unikátní komorní scéně vdechli další inspiraci.

Pečlivě si tyto hosty vybírají: jedním z klíčů je jejich vztah k fotografii nebo jiná vazba. U herečky Báry Seidlové byla prvotní motivací shoda příjmení. Příbuznost s Josefem Seidelem se sice nepotvrdila, ale Bára přivedla do ateliéru ještě dvě kolegyně z divadla MALÉHRY a fotografování si náležitě užily. Po žensku, takže důkladně provětraly šatnu s dobovým oblečením, prostřídaly klobouky, boa i rukavičky, několikrát převlékly halenky, šaty i sukně. „Minulost nás vtáhla, chtěly jsme ji prožít se vším všudy – fotoateliér je na vše připravený,“ chválily herečky Bára Seidlová a Daniela i Nikola Zbytovské.

RÁJ PŘEVLEKŮ

Kolekce oděvů se postupně rozrostla, některé nechal ateliér ušít na míru a přibyly i dětské modely, o které je velký zájem. Stejně tak o historické předměty, jako jsou staré lyže, sáně či hračky. Bílá lavička, křesla či stolek jsou autentické, takže přesně ty samé lze vidět na sto let starých fotografiích. Motivy malovaných pozadí se střídají podle roční doby a tématu focení.

„Původně jsme dobové oblečení nabízeli jen v omezeném množství jako doplněk k fotografování, ale postupně jsme zjistili, že je třeba ho stále doplňovat. Máme řadu návštěvníků, kteří se k nám vracejí a chtějí mít na sobě pokaždé něco jiného. Někteří si přinesou oděvy po babičce nebo po dědečkovi, ale většinou si u nás ještě vyberou nějaký doplněk. Šatna se tak stala místem, kde se lidé před focením dobře naladí, změnou oblečení se uvolní a stanou tak trochu někým jiným – i díky tomu pak mají snímky naprosto jedinečnou atmosféru,“ dodává Petr Hudičák, který se za objektivem střídá s Martinem Tůmou.

Martin Tůma pochází ze slavné fotografické rodiny a jeho maminka Dana Vitásková si ve Fotoateliéru Seidel vychutnala v roli fotografky jednu mimořádnou návštěvu. Produkčně to bylo pro tým fotoateliéru velmi náročné sousto, ale stálo za to. Podařilo se totiž získat jediný volný večer, který měl v Českém Krumlově slavný argentinský pěvec José Cura před premiérou představení Komedianti na otáčivém hledišti. Přestože měl jeden z nejlepších tenoristů současného operního světa na výběr více setkání, dal přednost návštěvě u Seidelů a přivedl tam ještě italského kolegu, barytonistu Marca Danieliho. Přišli i s rodinami – především proto, že jsou sami vášnivými fotografy.

„Zatímco minulý rok bylo mým největším zážitkem barokní divadlo, letos je to temná komora Musea Fotoateliér Seidel. Fotokomora je velmi speciální prostor, který má v sobě hodně magie a alchymie,“ řekl Cura, který se zajímal o spoustu detailů a sám takřka neustále fotografoval. Dokonce ho tato návštěva inspirovala k rozhodnutí, že doma opráší staré přístroje a zařídí si temnou komoru. Fotí totiž často a rád, dokonce je autorem knihy fotografií. Marco Danieli ocenil atmosféru domu, z jehož zdí dýchají příběhy lidí, kteří v něm žili. Jako fotografa ho nejvíc zaujala místnost, kde Seidelovi používali k výrobě fotografií denní světlo. „Slunce je základem všeho, je to čistý a přirozený zdroj. Nejkrásnější na tom je, že světlo napomáhá vytvoření uměleckého díla,“ řekl slavný pěvec.

STOPY BLÁZNŮ VEDOU K SEIDELOVI

Výpravné představení Komedianti bylo pro Fotoateliér Seidel zdrojem i dalších mimořádných zážitků, a to s akrobaty Vlčkovými z České Lípy. Početná rodina přišla nejprve v pestrých divadelních kostýmech a její členové předvedli v domě své žonglérské i akrobatické umění, takže vznikly velmi působivé snímky. Měly velký úspěch, ale jednu vadu – pod nánosem líčidel nebylo poznat, kdo je kdo. Proto se Vlčkovi další léto do ateliéru vrátili už v civilu a nechali se vyfotografovat přesně v těch pozicích jako před rokem. S jednou výjimkou: mezitím jim přibyla dcerka Celestýna, takže už mají celkem osm dětí. Vystupovala s nimi ještě vnučka a další vnuk se Vlčkům narodil záhy poté, takže důvod k opětovnému rodinnému focení je opět na světě.

Veselé snímky akrobatů v ateliéru obletěly svět. „Když kamarádi objevili tyto naše fotky v novinách, všem se strašně líbily a někteří se sem vypravili, protože je toto prostředí velmi lákalo,“ řekla maminka Petra Vlčková.

Slavných návštěv je spousta a lze je najít v sekci VIP na webu www.seidel.cz. Loni se k nim zařadil i klarinetista Karel Dohnal, který pózoval v kostýmu Harlekýna tak náruživě, že před vystoupením v Maškarním sále zámku zcela propotil svůj kostým. Zatím poslední reklamu udělala Seidelovi skupina Nezmaři, která snímky použila do bookletu své nové desky Stopy bláznů a šíří je s velkým ohlasem i na Facebooku. „Sám životní příběh pana Seidela a jeho rodiny je vlastně docela smutný a připomíná, jak se v tomhle státě zacházelo s těmi, kteří tím, že něco uměli a dokázali, příliš vyčnívali z řady,“ shrnul kapelník Pavel Zajíc. A radí, aby návštěvníci při fotografování nevynechali ani prohlídku: „Nechte si od úžasného a vědoucího pana správce Petra Hudičáka vyprávět třeba o tom, proč nikdy nechtěl být v ateliéru přes noc… Protože tohle všechno v kabince fotoautomatu, který vám na počkání vyrobí fotku formátu 3,5 x 4,5 cm na pas, prostě nezažijete!“