Železnice Českobudějovicka

Původní budějovické nádraží bylo malé, patrové, s nepatrným přístřeškem pro cestující, a kdyby na něm nebyl nápis Budweis, mohli by se lidé z vlaku domnívat, že právě dorazili do zapomenutého městečka stranou všeho.

Historie

Jan Štifter

21. Leden 2019 - 15:34

První most přes nádraží směrem do Suchého Vrbného měl dlouhý nájezd a je vyobrazený jen na nekvalitní kolorované fotografii. Nádražní restaurace býval noblesní podnik s nažehlenými stoly, květinovou výzdobou a elegantní výmalbou. To je jen malá ochutnávka informací, které přináší knižní novinka z edice Milana Bindera. Jmenuje se Železnice Českobudějovicka.

„Sám jsem na dráze pracoval dvacet klet. Za dvacet let života v Budějovicích se z naplaveniny stává Budějčák. Z toho je jasné, že kdo pracoval dvacet let na dráze, je z něj ajznboňák na celý život,“ popisuje Milan Binder. Právě u bourání starého železného mostu nedaleko Strakonické ulice se seznámil s Janem Viktorou a osud ho spojil také s Jiřím Kafkou – tihle tři muži nakonec vytvořili autorský tým, zúročili své celoživotní znalosti, studium v archivech a představili vlastní sbírky. Kniha tak překvapuje nejen fundovaným textem, ale také obrazovými přílohami – zájemci o železniční historii ocení především jízdní řády, budějovičtí patrioti pak unikátní fotografie z dlouhé železniční historie, kterou tady začala psát už počátkem 19. století koněspřežka a která pokračuje s každým hlášením na peronu, s každým příjezdem a odjezdem, s každou zakoupenou jízdenkou.

Zimní speciál na stáncích v prodeji za 49 Kč!

Elektronická verze ke stažení za 35 Kč na Alza.cz!

Předplatné je možné pořídit ZDE - 10 čísel (včetně letního a zimního speciálu) za 390 Kč!

Barbarletter

Aktuality

Výstava "Voda pro život i pro radost" je pro zájem prodloužena!
Až do 10. února tak mají ještě návštěvníci ve výstavní síni českobudějovické radnice příležitost zatočit si starým vodovodním kohoutkem a nahlédnout do historie zásobení Českých Budějovic vodou. A že je to historie bohatá. Vždyť první písemný záznam o městském vodovodu je již z roku 1501, a od dokončení vodárenské věže je to letos rovných 300 let. Výstava odhaluje také skrytá tajemství dominanty náměstí - Samsonovy kašny, která byla nedílnou součástí rozvodu vody v časech baroka. A představen je i unikátní a na svou dobu velmi výhodný systém oddílných vodovodů z konce 19. století pro vodu užitkovou a pitnou, se kterým se do ulic našeho města dostaly také legendární pumpičky. Vodu "pro radost" pak návštěvníkům připomenou příběhy kašniček a parkových fontán, spolu s historií budějovických lázní a plováren. Volně přístupné komentované prohlídky výstavy, na kterých je i příležitost ochutnat pramenitou vodu, kterou budějovičtí pili téměř devadesát let, se konají každou středu mezi 15 a 17 hodinou. Pro zájemce, školy a skupiny stále platí možnost domluvit i jiné termíny. Na desátou hodinu v sobotu 10.února pak Milan Binder, Daniel Kovář a Tomáš Hobizal, kteří tři roky po sobě výstavy z cyklu "Voda - téma bez břehů" připravili, zvou návštěvníky k závěrečné prohlídce a symbolickému rozloučení.
01. 02. 2024 - 09:04
Články doplněny do kompletní podoby
Unikl vám některý z minulých Barbarů? Na našem webu najdete nyní články z posledních vydání v kompletní podobě!
09. 11. 2023 - 21:22
Folková skupina Bonsai č. 3 vydala třetí album
Spojení křtu nové desky s oslavou 25 let existence českobudějovické kapely Bonsai č. 3 se v polovině srpna stalo na nádvoří českobudějovické radnice velkou událostí – více než dvouhodinový koncert s hosty, z nichž někteří přicestovali z velké dálky, měl skvělý ohlas a pokračoval až do rána v klubu Kampa Jihočeské univerzity. Na vysokoškolských kolejích totiž v roce 1998 skupina vznikla. Původně s přáním dát život oblíbeným písničkám již neexistující kapely Bonsai, legendy z 80. let. Zakládající členové Václav Koblenc a Zuzana Králová jsou však tvůrčí lidé, takže nové CD s názvem „Hořká letní noc“ už je pro Bonsai č. 3 třetí v pořadí. Při natáčení byl zvláštním hostem ve studiu violoncellista Karel Stralczynský, bratr zesnulého Františka, hlavního autora slavných písní kapely Bonsai. Dostal prostor v „Songu lodního kuchaře“, kde je sólový part pro dvě violoncella, a symbolicky v písničce „Tajná znamení“, jednom z posledních textů Františka Stralczynského.

Kapela hrající folk s violoncellem má pět stálých členů – spolu se zakladateli v ní hrají Petra Štroblová, Michal Štrobl a Michal Šimík. Odkaz původní Bonsaie rozvíjí Bonsai č. 3 i nadále, současně ale do repertoáru přibývají autorské písně. „Je to naše třetí album a poprvé na něm převládají naše vlastní písničky. Zároveň jsem moc rád, že přinášíme i dva neznámé texty Františka Stralczynského. Zvlášť při písničce ,Vlasyʻ, natočené jako šanson s pianem, mě i při opakovaném poslechu mrazí,“ říká kapelník Václav Koblenc. Na albu „Hořká letní noc“ je celkem patnáct písniček, které ozdobili i hosté na klavír, bicí nebo foukací harmoniku. Řada hostů dorazila i na českobudějovický křest, což mu dodalo mimořádně přátelskou atmosféru a neopakovatelnost, zvlášť když na pódiu účinkovali všichni společně. Z Velké Británie dorazili bývalí členové, zpěvačka Živana Stupková a basák Tomáš Široký. Z cest po Evropě, kterou brázdí obytným vozem, přijel kytarista Jiří Toman a u bubnů zasedl Jan Kubeš. Moravský křest nové desky se konal 1. září na přehlídce Mohelnický Folk-fest, kmotry se stali šéf festivalu Honza Štaigl a Karel Stralczynský,

Základním melodickým prvkem v hudbě skupiny Bonsai č. 3 je violoncello. Nejvíc jí sedí lehce poetické texty a baví ji hledat zajímavé vícehlasy. Za čtvrtstoletí se podle kritiků stala z této kapely stálice na českém folkovém nebi. V roce 2018 získala hlavní cenu poroty na festivalu Mohelnický dostavník a ve finále festivalu Porta Cenu Českého rozhlasu. Zatím vydala dvě CD: „Historka“ (2002) a „Z dlouhých poutí“ (2016). Během období covidu připravila několik sérií hraní do oken jihočeských domovů pro seniory.
09. 11. 2023 - 16:04