Nepřihlížet zmaru

Ohlédnutí

Historie tvrze sahá až do čtrnáctého století. Důležitým mezníkem pro vývoj dvora s tvrzí byl rok 1793, kdy byl rozprodán v rámci tzv. raabizace. Pozemky, náležející ke dvoru, i jednotlivé budovy byly rozděleny na šest samostatných usedlostí. Následné stavební proměny, podřízené potřebám šesti různých vlastníků, zcela proměnily charakter tvrze tak, že její původní uspořádání bylo již v polovině 19. století jen těžko čitelné. Areál tvrze později odkoupilo město Český Krumlov, využívalo jej k hospodářským účelům a po požáru v roce 1907 ponechalo svému osudu. Nejtěžší období však Pasovarům nastalo po roce 1945. Po odsunu původního německého obyvatelstva zůstaly ves i tvrz trvale neosídleny. V roce 1963 byla v rámci „čištění“ pohraničí zbořena vesnice Pasovary s výjimkou bývalého hostince a tvrze, která byla od roku 1958 kulturní památkou. Ani to ji ale nezachránilo od postupného chátrání, a tak v roce 1970 se o ní během majetkového převodu na Státní statky hovoří jako o zbořeništi.

Původní velkolepá stavba

Stavební podoba tvrze bývala kdysi působivá. Ve druhé polovině čtrnáctého století byl areál tvrze vymezen polygonální kamennou hradbou. Uvnitř volně stála dodnes dochovaná hranolová věž, do které se buď z hradby, nebo z paláce vstupovalo portálem vybaveným padacím můstkem. Vysoko položený vstup byl ochranným prvkem, který znesnadňoval vstup nezvaným návštěvníkům. 

V době pozdního středověku došlo k rozsáhlé přestavbě tvrze, při které byl jihovýchodně od věže, snad v místě staršího dřevěného paláce, vybudován nový palác kamenný. Dodnes se z něj dochoval sklep, klenutý na střední pilíř, a část obvodového zdiva přízemí. Při archeologickém průzkumu Národního památkového ústavu byl v sutí zavalené části paláce objeven prostor raně novověké černé kuchyně. Patrně nedlouho po paláci byla na severní straně, podél vnějšího líce obvodové hradby, postavena další rozsáhlá hospodářská budova. K poslednímu rozšiřování a reprezentativním úpravám tvrze jako šlechtické rezidence bylo přistoupeno pravděpodobně v druhé polovině 16. století, za zřejmě nejúspěšnějšího reprezentanta svého rodu – Jana Višně z Větřní. Původní gotický palác byl významně rozšířen přístavbami a hospodářská budova na severní straně areálu byla upravena pro obytnou funkci. Vymístění hospodářské funkce z tvrze umožnila výstavba hospodářského dvora na jih od vstupní brány.

Současnost

Areál kolem stavby je neustále se proměňující místo, v němž najdeme rekreanty převážně z Prahy i novodobé usedlíky, kteří tu se svými blízkými bydlí nastálo. „Navzájem jsme tu propojeni, ačkoliv každý z nás má samozřejmě svůj prostor. Pomáháme si, scházíme se, radíme se a společně plánujeme, co dál. Brigádnická sezóna nám začíná tradičním ohněm na Šibeničním vršku 30. dubna a pak už jsme tu až do podzimu,“ říká Kateřina Zlámalíková, která se svým životním partnerem Milanem Brodským zastupuje Spolek Z Pasovar. Oba dojíždějí z Nových Homolí u Českých Budějovic a živí se řemeslem – uměleckým brašnářstvím. Sdružení Z Pasovar, jehož jsou oba aktivními členy, spojuje zájemce o historii, kteří jsou ochotni jakkoliv pomoci při obnově tvrze Pasovary a přilehlé obce.

„Jezdíme sem zhruba dvacet let a přilákal nás sem takový zvláštní duch místa, neuvěřitelný klid a naprosto ryzí příroda, která si zachovala svůj ráz paradoxně tím, že po válce museli všichni její němečtí obyvatelé odejít,“ vypráví Milan Brodský. „Kdykoliv máme čas, jsme tu. Kromě prací na tvrzi je tady potřeba se postarat například i o stromy, o úklid, o nálety. Nechceme už prostě přihlížet zmaru,“ doplňuje Milan Brodský.

Záchrana

Úpravy dochovaných prostor ruiny začaly před lety nejdříve ve sklepeních. Rozsáhlé podzemí bylo třeba zbavit letitých nánosů materiálu a zpevnit tak, aby se nepropadalo a nenávratně se nezničilo. Také se podařilo zastřešit zbytky prastaré černé kuchyně. Zborcení sklepa se zamezilo a velmi efektně je nyní opraven tak, že slouží jako muzeum. Na několika informačních panelech se lze podívat na model původního areálu nebo na dobové fotografie z konce devatenáctého století.

„Vše samozřejmě konzultujeme s památkáři, používáme staré stavební postupy, spolupracujeme s odborníky a firmami, kteří mají s podobnou situací zkušenost. Je nám jasné, že práce ještě potrvají dlouho a že bez nadšených lidí se nikam nepohneme. Na tomto místě musím jmenovat naše dva kamarády – Martina Hanuše a jeho bratra Jakuba Čecha, bez nichž by Pasovary v této podobě vůbec nebyly. Martin je hlavním hnacím motorem celé stavby a je obdivuhodné, kolik má v sobě energie a nápadů, které společně s bratrem dokáže okamžitě zrealizovat. Jsou oba neuvěřitelně pracovití. Přitom Martin dojíždí ze Středočeského kraje, má rodinu a celou řadu dalších závazků,“ dodává Milan Brodský.

K výrazným lidem kolem Pasovar patří i manželé Princovi, kteří v místě přímo bydlí. Starají se třeba o to, aby pracanti měli co jíst, a jsou známí svým kuchařským uměním. Jejich jídlo „U Monarchy“ je tady pojmem. „Jako připomínku pohnutého osudu místa také postavil pan Princ na bývalé návsi velký dřevěný pietní kříž,“ sděluje Kateřina Zlámalíková. Koncem dubna letošního roku práce pokračovaly terénní úpravou vchodu do areálu, záchranou a vyklízením dalších sklepních prostor a opravou obytné části věže. Lidé se mohou podívat do otevřeného muzea a širokého okolí tvrze. Ačkoliv areál není nijak striktně oplocen, kvůli bezpečnosti zatím pro případné návštěvníky platí zákaz vstupu na staveniště. 

V budoucnu by členové spolku rádi do věže umístili expozici předmětů nalezených během průzkumů a prací na tvrzi a v jejím okolí. Dále je v plánu stavebně historický průzkum renesančního paláce a jeho dostavba. „Obnova tvrze by měla probíhat pouze konzervací. To znamená takovými stavebními zásahy, které zpomalí proces degradace a zároveň jsou pokud možno co nejméně znatelné. Dosahování zřícenin je obecně nežádoucí. Naráží totiž na několik metodických problémů. Jednak je to neznalost původní podoby toho objektu – obvykle také nedostatečná fyzická kondice do kolenních konstrukcí,“ vysvětluje ředitel Územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích Daniel Šnejd.

Benefiční (nejen) hudební festival Pasovarské Tvrzení

Práce probíhají za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky, podařilo se také získat příspěvek od Jihočeského kraje. O dotace na stavbu žádá Spolek Z Pasovar průběžně. „Podmínkou získání dotace je finanční spoluúčast žadatelů. Kromě toho, že jsme jako spolek vyhlásili veřejnou sbírku, snažíme se obnovu tvrze financovat i jinak – aktivněji, sami chceme přiložit ruku k dílu. Vymysleli jsme proto formu organizace benefičního koncertu, který se koná přímo na místě, prakticky ve stínu gotické věže. Chceme návštěvníkům nabídnout tu krásnou pohodu, kterou tady máme my, užít si celý krásný víkend venku v nádherné krajině a prožít tu mimo jiné i trochu té kúltúry,“ informuje Kateřina Zlámalíková. Letos se ve dnech 9. a 10. srpna koná již čtvrtý ročník, účastnický poplatek na festival je vybírán ve formě členského příspěvku pro dospělé nad patnáct let věku, pro děti je vše zdarma. V programu nebudou chybět malá divadla a program pro malé diváky, kapely různých žánrů i oblíbené večery u ohně s kytarou. Podrobnosti včetně popisu cesty a zázemí najdou zájemci na webových stránkách Z Pasovar. Výtěžek z akce pokryje základní výdaje festivalu, zbytek jde na opravu tvrze.

Pomocníci a brigádníci

Bez dalších rukou a dobrovolných pomocníků to nepůjde nebo to půjde výrazně pomaleji, to je členům sdružení jasné. „Na našich sociálních sítích pravidelně vypisujeme termíny brigád, kdy vlastně otevíráme brány Pasovar všem, kteří se nebojí práce a chtějí být užiteční. Když takoví lidé přijedou a pomohou, o všechny se postaráme, dostanou najíst, mohou tu přespat a také obdrží volňáska na festival. Také uvítáme kapely a menší divadelní soubory, které by chtěly ve prospěch tvrze vystoupit. Věříme, že si Pasovary získají všechny nové příchozí jako nás,“ uzavírá Kateřina Zlámalíková.

... CELÝ ČLÁNEK NAJDETE V LETNÍM VYDÁNÍ ČASOPISU BARBAR

Předplatné můžete zakoupit na send.cz