Budějovice před 100 lety
Roh náměstí a Biskupské
Budova na rohu náměstí se stala symbolem vzniku republiky v Českých Budějovicích. V roce 1918 zde sídlila městská pošta, což dodnes připomíná malba pošťácké trubky na fasádě. 28. října 1918 po 10. hodině zde zaměstnanec pošty František Miroslav Čapek zachytil telegram z Prahy, oznamující vyhlášení ČSR. Za pár okamžiků se stala legendární fotografie F. M. Čapka shazujícího z okna pošty rakouského orla. Později, ve 20. letech, byla probourána velká okna v prvním patře a na filmové plátno byly k pobavení kolemjdoucích občanů promítány různé reklamy a němé filmy.
Budějovická radnice
Kromě toho, že zde již 28. října 1918 byl vyhlášen český Národní výbor, navštívil budovu 20. prosince 1918 prezident T. G. Masaryk, a Budějovice se staly dokonce prvním českým městem, kam Masaryk po svém návratu z exilu zavítal. Na to od 20. prosince 1935 upozorňuje pamětní deska s bustou TGM, kterou nejdříve odstranili nacisté, po obnově v roce 1946 komunisté a po její třetí obnově v roce 1968 již o pár let později znovu komunisté. Současná čtvrtá verze je z roku 1990.
Senovážné náměstí
Tam, kde se dnes nalézá velké parkoviště pro osobní automobily, stával tzv. policajtský dům. V něm v době první republiky sídlilo četnictvo pro venkovský obvod a od 30. let především četnická pátrací stanice.
Pedagogická fakulta v Kněžské
Těžko uvěřit, že šedá budova bývalé Večerní univerzity marx-leninismu byla před sto lety nádhernou secesní restaurací U Volbrechtů. V době první republiky se její majitel v novinových reklamách nezapomínal pochlubit tím, že právě v jeho podniku vojenští důstojníci po 28. říjnu 1918 znovu založili 91. pěší pluk. Kromě toho se zde během 20. a 30. let scházely a také byly zakládány nejrůznější spolky a instituce včetně prozatímního národního výboru, Klubu za staré Budějovice, Radioklubu, Sdružení jihočeských výtvarníků nebo Rotary klubu.
Mariánské náměstí
Už od roku 1877 stála na rohu Pražské ulice a tehdejšího Mariánského náměstí vyhlášená budějovická pivnice Metropol s vyhledávanou tančírnou. V době první republiky zde byla otevřena i kavárna, vše ale bylo srovnáno se zemí v 60. letech kvůli nikdy nerealizovanému projektu Jihočeského divadla.
Roh Biskupské a Zátkova nábřeží
Tak jako Praha měla svou Jedovou chýši, Budějovice měly Vlčí jámu. Hospoda, proslulá v době první republiky poměrně častými krvavými rvačkami a zásahy policie, se nacházela v nenápadné oprýskané budově pod úrovní chodníku. V 60. letech zde na jejím místě vyrostl cihlový dům s novodobým podloubím a cukrárnou.
Kasárna na Žižkově třídě
V Žižkových kasárnách celých 20 let první republiky sídlil pěší pluk 1 Mistra Jana Husi, ke kterému k vykonání základní prezenční služby rukovala většina mužů z Českobudějovicka. Zástupci pluku a především plukovní kapela nechyběli u žádné významnější společenské akce ve městě. Od roku 1927 stál v nádvoří kasáren legionářský Zborovský pomník od sochaře Otto Birma. Pomník byl před několika lety znovuobjeven a instalován u Jihočeské vědecké knihovny.
Městský hřbitov
V roce 1925 bylo dáno do provozu městské krematorium v novorománské budově, jedno z prvních v Čechách. Tehdy zde bylo prováděno kolem 50 kremací ročně, ve 30. letech se obliba pohřbu žehem začala rozšiřovat. Dnes původní stavba krematoria slouží jako kolumbárium.
U Tří lvů 4
Uznávaný budějovický gynekolog MUDr. Jindřich Říha si již v roce 1913 nechal postavit na rohu ulice U Tří lvů budovu sanatoria, které se hlavně v době první republiky stalo proslulým a zlidověl i název Říhárna. V sanatoriu byly prováděny elektrické žárové koupele, mělo dva operační sály a ústav pro rodičky.
Kubistický most
Přes mlýnskou stoku byl v roce 1920 dostavěn jediný kubistický most v Českých Budějovicích. Je dlouhý 14 metrů a dříve spojoval ulici U Tří lvů s Rybní ulicí, kterou tvořil shluk víceméně venkovských domků v prostoru dnešního Senovážného náměstí a KD Metropol.
Jiráskův jez
V souvislosti s regulací řeky Vltavy byl v roce 1931 postaven jez s hydroelektrárnou. Velkolepá stavba v době hospodářské krize a vysoké nezaměstnanosti byla připodobňována k pražské Hladové zdi. Dvě Francisovy turbíny měly celkový výkon 650 kW.
Letiště Čtyři Dvory
V místě dnešních paneláků bylo roku 1923 dáno do provozu letiště sloužící pro civilní dopravu a také armádu. Do roku 1935 zde měly základnu letky Leteckého pluku 1 – T. G. Masaryka. Budějovičtí občané zde mohli každoročně zhlédnout velkolepé letecké dny, které se ne vždy obešly bez nehod.
Sokolský ostrov
Celý tzv. Schnarcherův ostrov získala v roce 1923 tělocvičná jednota Sokol a zřídila si zde velké cvičiště. V roce 1932 byla zahájena velkolepá stavba sokolovny architektů Josefa Šlégla a Jaroslava Stránského. Součástí projektu byl i venkovní stadion s betonovou tribunou a plovárna. Celá stavba ale byla dokončena až po druhé světové válce.
Roh Široké a Dr. Stejskala
V první polovině 30. let zde vyrostl šestipatrový obchodní dům firmy Josefa Babky a Jaroslava Brouka. Stavba byla na svou dobu tak výjimečná, že při jejím otevření v roce 1935 vznikl i krátký film. Architekt Karel Chochola dokázal na poměrně malé parcele o 247 metrech čtverečních získat 935 metrů prodejní plochy.
Náměstí Přemysla Otakara II.
Zřejmě nejviditelnější památkou doby první republiky je unikátní keramická dlažba hlavního náměstí z 30. let, navržená Pavlem Janákem. Tehdy se ještě po náměstí proháněly tramvaje a pravidelně konaly trhy. Z tehdejšího vzhledu náměstí zmizely stromy kolem kašny a také čtyři krásné secesní lampy v rozích náměstí. Z předchozího dláždění přírodními valouny (tzv. kočičími hlavami) se dochoval jen tzv. bludný kámen, zachovaný z tradice, podle které právě na jeho místě stávala ve středověku šibenice nebo popravčí špalek.
Kino Kotva na Lidické
Jedno z nejstarších budějovických kin, vyprojektované opět Karlem Chocholou. V době svého vzniku ve 20. letech bylo také největším z tehdejších pěti městských kin s 589 místy pro diváky. Provozované bylo tělocvičnou jednotou Sokol II. Kromě Kotvy mohli budějovičtí občané navštívit také kino Grand Bio na Mariánském náměstí, Bio Hvězda v Jeronýmově ulici, Bio Elekta na Lannově třídě a Bio Royal na Senovážném náměstí.
Hvězdárna
V letech 1931–1937 byla postavena budova hvězdárny podle projektu architekta a zároveň člena astronomické společnosti Antonína Kubíčka. Poměrně unikátní byla dřevěná konstrukce otáčivé kopule, sestrojené studenty stavební průmyslovky. Teprve v roce 1937 se podařilo zakoupit dalekohled Cassegrain se 760násobným zvětšením. Pak teprve byl objekt slavnostně otevřen pod názvem Lidová hvězdárna Štefánikova.
Senovážné náměstí před poštou
V roce 1925 se zde objevil meteorologický sloupek od sochaře Jana Vítězslava Duška, který měl popularizovat meteorologii. Sloupek dodnes informuje o tlaku vzduchu a teplotě. A dodnes také jsou vedeny spory o to, co vlastně představuje sousoší čtveřice dětí. Čtyři roční období, nebo slunce, bouři, noc a den, anebo různé druhy počasí?
Pekárenská ulice – u židovského hřbitova
Židovský hřbitov na Pekárenské připomíná nejen zmizelou komunitu Českých Budějovic, ale u jeho východní zdi dodnes nalezneme poslední dřevěný chudinský domek, kterých tu mezi hřbitovem a bývalou rasovnou vznikla v době hospodářské krize celá čtvrť – odvrácená tvář lesku prvorepublikových Budějovic.
Slepé rameno Malše
Až do počátku 30. let, kdy došlo k rozsáhlé regulaci Vltavy, se na konci dnešního slepého ramene nacházel jez s oblíbeným koupalištěm. To pak nahradil plavecký bazén na Sokolském ostrově, který s rozměry 50 krát 25 metrů byl největším regulérním bazénem v ČSR. Další koupaliště bylo například pod Dlouhým mostem, to sloužilo i ke koupání vojáků. Zaniklo také počátkem 30. let, ale kvůli rostoucímu znečištění řeky. Díky tomu vzniklo koupaliště u Malého jezu na Malši.
Elektronická verze říjnového čísla ke stažení za 35 Kč na Alza.cz!
Předplatné je možné pořídit ZDE - 10 čísel (včetně letního a zimního speciálu) za 390 Kč!