Holubi jsou bezdomovci živočišné říše

Marcela Kassai odemyká vchod do bývalého sídla dopravní policie na Pražské třídě a vede mě po schodech do pátého patra, kde pod střechou funguje v pořadí druhý městský holubník. Ten první, z roku 2023, vznikl v bývalých Žižkových kasárnách za peníze z participativního rozpočtu. „Obden to střídám, chodím jednou sem a podruhé tam, uklízím, kontroluji a vyměňuji vejce, doplňuji krmení a vodu. Pár hodin mi to zabere,“ popisuje Kassai.

Stojíme přede dveřmi, za kterými se ozývá mohutné vrkání. Kout vpravo od vchodu zabírají kanystry s vodou a pytle s krmením. „Vodu i pytle tahám ručně, protože tady už nic nefunguje. Naštěstí mám docela kondičku,“ směje se.

Reakcí na naše odemykání je překotný šustot křídel a my vcházíme do už prázdné prostorné místnosti. Kolem stěn na dřevotřískových deskách jsou připevněny poličky do čtverce a vodorovná prkna a na nich stojí velké misky. V některých jsou nastlané větvičky a suchá tráva. Leží v nich dvě malá bílá vajíčka.

Moje průvodkyně bere jedno do ruky. „To je pravé, nebo falešné?“ ptám se. – „Tohle je umělé; je bělejší a uprostřed má rysku. Je ale teplé, takže na něm teď holubice seděla,“ vysvětluje Kassai.

Kontroluje hnízda a ukazuje mi další vejce. „To je pravé. Vidíte, že je malinko nažloutlé, vypadá jako perleťové.“ Vloží místo něj do hnízda maketu. „Regulujeme tím populaci holubů. Člověk je totiž naučil snášet vejce celoročně. Samice tak může vyvést mladé i pětkrát za rok, a to od svých šesti měsíců. Když uvážíme, že holubi se dožívají osmi až deseti let, je nutné počty ptáků hlídat, aby se nepřemnožili,“ poznamenává. Sesbíraná vajíčka, stejně jako trus, odveze zlikvidovat asanační firma. (...)

... CELÝ ČLÁNEK NAJDETE V LETNÍM VYDÁNÍ ČASOPISU BARBAR

Časopis v elektronické verzi můžete zakoupit na Digiport

Předplatné můžete zakoupit na send.cz